Finiš před letošními německými parlamentními volbami slibuje nečekané napětí. Jako by už přemetů a zvratů nebylo dost v minulých týdnech, nyní se měsíc před hlasováním znovu karta obrátila.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz neprochází úplně šťastným obdobím. Před několika dny musel znovu vypovídat před parlamentní vyšetřovací komisí zkoumající dosazování pozic ve firmách blízkých státu.
Po vlně odporu, kterou vyvolala slova spolupředsedy německých Zelených Roberta Habecka na Ukrajině, není úplně jisté, jestli by u německých Zelených operace v Jugoslávii nebo Afghánistánu opět prošly.
Sebastian Kurz, který byl dosud považován za „teflonového“ politika, na němž nezůstalo viset ani smítko jakýchkoli potíží, se najednou ocitl v samém středu vyšetřování.
Bylo to jako pověstné házení hrachu na stěnu. Každý si řekl své. Kancléřka Angela Merkelová nabádala k dodržování lidských práv, premiér Li Kche-čchiang reagoval tradičním poukazem na suverenitu země.
Více než týden mohla německá veřejnost s napětím sledovat, jak mezi křesťanskými demokraty zuří bratrovražedný souboj o pozici lídra pro podzimní parlamentní volby.
Na podzim čeká Německo zásadní politická změna, protože kancléřka Angela Merkelová odejde po 16 letech z úřadu. Kdo by ji mohl nahradit v čele vlády největšího státu Evropské unie, zatím není jasné.
Když Armin Laschet vyhrál volby v Severním Porýní-Vestfálsku, nikdo s tím nepočítal. Vytvořil koalici, která od té doby vládne bez problémů s většinou jediného hlasu. Nyní se stal novým předsedou CDU.
Sjezdy politických stran jsou často místy velkých inscenací. Co se na nich schválí nebo zvolí, bývá ve skutečnosti mnohdy výsledkem nějakých předchozích zákulisních jednání.
Do letošního roku vstupovalo Německo jako do třicátého od chvíle, kdy bylo v roce 1990 znovu sjednoceno. Hodně se proto bilancovalo, porovnávala čísla o ekonomickém růstu, o výši platů nebo důchodů.
V současné době se málokterému státníkovi poštěstí, že vykonává svůj úřad déle než dvě funkční období. Může za to v neposlední řadě stále rychlejší tempo, v jakém se politika odehrává.
Ve většině evropských států už slovo „lockdown“ zdomácnělo jako synonymum pro umrtvení veškerého veřejného života. Ne všude to ale také znamená zavřené školy a vyučování na dálku přes počítače.
Atentáty se Rakousku v minulosti vyhýbaly, a pokud k nim už na jeho území došlo, nebyly zpravidla namířené proti místnímu obyvatelstvu. Jenomže to už dávno neplatí.
Německo reaguje na vyhoření uprchlického tábora Moria na řeckém Lesbosu. Levá část politického spektra tlačí na solidaritu, vláda se ovšem zdráhá velkých gest.
Není to tak dávno, co se premiéři zemí Evropské unie dohodli na gigantickém, 750 miliard eur čítajícím, balíku na překonání hospodářských důsledků koronavirové pandemie.
3:17
