Ve svých několika veřejných vystoupeních se Merkelová dokázala velmi dobře trefit do očekávání široké veřejnosti. Odměnou jí za to je neohrožené prvenství v žebříčcích popularity německých politiků.
Za těch pár měsíců bylo rozbito hodně politického porcelánu. Zdá se, že pro roli toho, kdo teď střepy uklidí, není předurčený nikdo lépe než stávající německá kancléřka Angela Merkelová.
V posledních letech ovšem právě pevná vazba na Washington slábne, což možná překvapivě vůbec nesouvisí s osobností stávajícího prezidenta Donalda Trumpa.
Vláda kancléře Sebastiana Kurze zavedla přísná opatření. Omezila třeba počet osob, které se mohou současně pohybovat venku na pět, apelovala na spoluobčany, aby se nestýkali se staršími příbuznými.
Poprvé spolu zasednou u zeleného vládního stolu ve vídeňském spolkovém kancléřství konzervativní lidovci a Zelení. Jinými slovy, dvě politické strany, které si v minulých letech nic nedarovaly.
Vítězní lidovci zahájili oficiální jednání s druhým velkým vítězem zářijových voleb, se stranou Zelených. Když se jim podaří rozhovory dotáhnout do konce, bude to největší politický experiment.
Důvodem, proč musí německé představitele vojenské aktivity Turecka v severovýchodní Sýrii zajímat, je, že na území jejich státu žije přibližně milion Kurdů a tři miliony lidí s tureckými kořeny.
Její předchůdkyně, kancléřka Angela Merkelová, se předsednictví vzdala po osmnácti letech i proto, že se musela vyrovnávat se stále větší nespokojeností svých spolustraníků.
Za normálních okolností by asi vlna letní řízkové hysterie v Rakousku opadla stejně rychle, jako se objevila. Jenomže za měsíc a půl se budou v zemi konat předčasné parlamentní volby.
Za necelé dva měsíce proběhnou v Rakousku předčasné parlamentní volby. Návrat Sebastiana Kurze do čela rakouské vlády může být nakonec komplikovanější, než se ještě nedávno zdálo.
Před několika dny se sešel německý Spolkový sněm uprostřed letní dovolené k mimořádné schůzi. Důvodem byla slavnostní přísaha nové ministryně obrany Annegret Krampové-Karrenbauerové.
61 let od sebe dělí jména dvou německých politiků, Waltera Hallsteina a Ursulu von der Leyenovou. Spojuje je členství ve stejné straně a to, že byli navrženi do čela Evropské komise.