Začíná modernizace dálnice D1. Opravovat se budou první dva úseky
Dálnice D1 je zřejmě nejhorší a nejvytíženější dálnicí v Evropě, snad nikde jinde není hlavní dopravní tepna země v takovém stavu jako v Česku. Ale to by se mělo během šesti let změnit. Už zítra startuje rozsáhlá modernizace naší nejstarší dálnice, která zatím připomíná spíše tankodrom.
„Je to hrozné, je to šílené. Na tom už se opravdu nedá jezdit. Já jedu v levém pruhu. Hlavně od 112. kilometru, jak je odbočka na Jihlavu, je to panelka. Tam se v pravém pruhu v podstatě nedá jet, to je o kola. Je to ostuda pro celou Evropu…“
Tak takhle vidí nejvytíženější dopravní tepnu v České republice sami řidiči a důvod, proč je D1 v tak havarijním stavu, je jednoduchý. I po čtyřiceti letech je to stále jediná dálnice, která spojuje Čechy s Moravou. A hlavně je už dávno za svou životností.
„Kryty vozovek na té dálnici byly stavěny v 70. letech. Čili mají přibližně 35 až 40 let po svém postavení. Ty už měly být 15 let rekonstruovány, asanovány a postaveny zcela nově,“ říká profesor František Lehovec ze stavební fakulty ČVUT.
Před dvěma lety bylo rozhodnuto o postupné modernizaci celkem 160 kilometrů nejstarší české dálnice, jenže právě to podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Davida Čermáka paradoxně zhoršilo její kvalitu.
„V mnoha případech se ustupovalo od větších oprav právě proto, že nastane modernizace,“ vysvětluje Čermák.
Nejhůř jsou na tom mosty
Původně se předpokládalo, že se za rok stihne vše připravit. Výběrová řízení na zhotovitele se však výrazně protáhla, a tak se začíná se až letos. A to na celkem čtyřech úsecích, které jsou nejhorší. 200 kilometrů dálnice D1 z české do moravské metropole bylo zkompletováno v roce 1980 a je jasné, že tehdejší normové uspořádání už dávno nestačí.
U Brna a Prahy, kde denně jezdí 70 až 100 tisíc aut, se už dříve dálnice rozšířila na tři pruhy. Naproti tomu mezi Mirošovicemi a Kývalkou zůstalo vše při starém, přestože denně tudy projede přes 35 tisíc vozidel.
„Největším problémem jsou bezesporu mosty, protože velká část mostů už je ve velmi pokročilém havarijním stavu, takže je potřeba zmodernizovat ten technický stav,“ říká Čermák.
Jenže než se ze 160 kilometrů D1 stane moderní dálnice, bude se psát nejdříve rok 2019. Práce jsou rozvrženy do 21 úseků, vždy od sjezdu po sjezd, průměrně mají uzavírky kolem osmi kilometrů a v každé by se mělo pracovat více než rok.
Modernizaci za zhruba 20 miliard korun by měla částečně zaplatit Evropská unie. Protože ale nejsou vyřešeny pozemky kolem dálnice, nebude nová D1 šestipruhová. Přesto rozšíření vozovky o metr a půl má svůj smysl.
„Umožní vedení v rámci jednoho směru dva plus dva pruhy v případě, že dojde k nějakým opravám, tak aby byly odstraněny ty největší kongesce, které vznikají, když dojde k zúžení do jednoho pruhu,“ dodává David Čermák.
