Vláda představila pravidla proti bezdomovectví. Některá už teď fungují v ústeckém Samaritánu
Vláda představila hlavní pravidla, podle kterých by se mělo začít pracovat na tom, aby nepřibývalo lidí bez domova. Pokud by ale někdo bydlení opravdu ztratil a neměl kam jít, měl by mít například dostupnější zdravotní péči nebo možnost sociálního bydlení.
Podobné služby už teď nabízí ústecký azylový dům Samaritán.
„Já jsem před šesti roky odešel z domova, protože matka si našla přítele, který byl dvakrát ve vězení, což bych ještě překousl, ale on to měl za zneužívání dětí, a to jsem nemohl rozkousnout, že začal bydlet s námi,“ líčí svůj příběh 39letý Roman Dostál původem z Děčína.
Příchod nového partnera jeho matky však nebyl jediným důvodem pro odchod z domu.
„U více lidí to začalo půjčkami, prostě že nedostali výplatu a skončilo to tak, že 99 procent lidí skončilo tady.“
Roman si vyzkoušel, jaké je to přijít o střechu nad hlavou a nevzpomíná na to rád.
„Nocleh se hledá velmi těžko, pokud člověk nemá nějaká známá místa, tak najde nějakou louku, ale před deštěm ho to neochrání. Ale s kluky jsme už věděli. Ale ta hygiena byla špatná.“
Naštěstí ale mohl po různých peripetiích začít znovu. Hlavně díky ústeckému azylovému domu a přítelkyni, kterou tam poznal. Ta mu navíc pomohla i s dalším problémem.
„Já jsem měl problémy dřív s alkoholem, ale dostal jsem se z toho. Léčil jsem se. Je to závislost na celý život, ale teď už abstinuji půl roku a přítelkyně mě drží nad vodou. Ale je pravda, že jsme teď přišli o mimino. V pátém měsíci. A to zase člověka trošku srazí, ale snažím se to řešit jinak.“
Na bezproblémový život si tak Roman stěžovat nemůže. Rád by ale sehnal stálou práci a chce si s přítelkyní pořídit alespoň malý pronájem a vrátit se do běžného života.
Nebýt pomoci od azylového domu Samaritán, tak by měl návrat do života o hodně složitější. Jak říká vedoucí azylového domu Vendula Filípková, lidé u nich můžou zůstat zhruba rok:
„Klienti u nás mohou zůstat zpravidla jeden rok, nicméně záleží to na spolupráci s námi a na dodržování řádu a na dalších povinnostech.“
Nová vládní koncepce je podle ní zajímavá, sama ale přidává jeden problém, který je potřeba rychle řešit:
„Myslím, že prevence je důležitá, ale v současné době chybí prostor pro osoby bez přístřeší, které mají zdravotní handicap nebo zdravotní postižení, to tady opravdu chybí,“ uzavírá Vendula Filípková.
Jak se nakonec vládě podaří koncepci proti bezdomovectví naplnit je otázkou, jednotný plán jak proti ztrátě domova bojovat je ale v každém případě potřeba.
