V Brně startuje projekt zaměřený na snížení počtu úmrtí na kardiovaskulární choroby
Lékaři z nového Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně si dali nemalý úkol: udělat z moravské metropole město s nejnižším výskytem kardiovaskulárních chorob v Česku. Infarkt je totiž celkově v Evropě nejčastější příčinou úmrtí. Přitom ve skutečnosti může stačit relativně málo, aby se počet nemocných razantně snížil. Lékaři z centra při nemocnici brněnské nemocnice u Svaté Anny odstartovali výzkum, kterého se účastní náhodně vybraní dobrovolníci.
„Po třetím pípnutí vydechnete tady do toho náustku, ano? A teď si spolu vyplníme dotazník, jaké jsou vaše stravovací zvyklosti,“ instruuje sestra v ordinaci Mezinárodního centra klinického výzkumu při brněnské nemocnici u sv. Anny první z pozvaných dobrovolníků, pana Buchtu.
„Hlavně mi měřili tlaky, váhu, výšku, obsah svalů a tuků nebo natočili EKG. Odhodlal jsem se k tomu na základě dopisu a nabídky od pojišťovny a tohoto centra, že udělají komplexní zdravotní prohlídku se zaměřením na cévy. Myslím, že je dobré vědět, jak to je,“ pokyvuje hlavou pan Buchta.
Brno se chce stát městem s nejnižším výskytem kardiovaskulárních chorob v Česku
Při vyšetření se ale zjišťuje celkově životní styl, psychika, informovanost a podobně. Lékaři chtějí zhruba za rok podobně vyšetřit asi 3500 lidí. Na základě výzkumu pak připraví plán, jak snížit kardiovaskulární choroby v Brně a později i na jižní Moravě.
„Ta průřezová studie nám vezme asi 11 měsíců. Na druhé straně, náš název je Kardiovize 2030, protože si myslíme, že to vezme minimálně 18 roků, abychom dosáhli postupných změn v povědomí, myšlení a chování lidí,“ říká lékař Ondřej Sochor.
Dnes dostávají lidé třeba na vysoký většinou automaticky léky, podobně jako na mnoho dalších potíží, které mohou vést až k vážným srdečním chorobám. Ve skutečnosti ale může být účinnější změna životního stylu. Je to několikanásobně levnější a trvalejší.
„Běžným jevem je, že v ordinacích nasadí na vysoký tlak léky. Ve skutečnosti řada lékařů nestihne pacientovi říct, ať třeba drží neslanou dietu nebo ať zvýší svou tělesnou aktivitu nebo omezí alkohol, to všechno může snížit tlak. Našim cílem je právě pracovat v této oblasti nefarmakologické léčby,“ upřesňuje Ondřej Sochor.
Zbytečně drahá léčba
Nemocnice nakupují stále dokonalejší přístroje na operace kardiaků za stamiliony korun. Takové fázi se dá ale při aktivním přístupu předejít.
„Můžeme pacienty léčit těmi nejnákladnějšími metodami, ale pakliže oni sami nezmění svůj životní styl a přístup k životu, nezmění svoji hmotnost a nezačnou aktivně žít, naše výsledky v léčbě nebudou zdaleka tak úspěšné, jako když tento přístup k životnímu stylu změní,“ říká vedoucí lékař Tomáš Kára.
Lékaři se podle výsledů výzkumu budou snažit změnit povědomí lidí o zdravém životním stylu přes různé instituce, politiky, zdravotní zařízení, restaurace a podobně. Příklady mimo jiné berou z úspěšných projektů v zahraničí.
