První důchodci z vyhořelého domu s pečovatelskou službou v Příboře se vrátili domů
Život v domě s pečovatelskou službou v Příboře se vrací do starých kolejí. Minulý týden ho zachvátil požár, při kterém zahynuly dvě seniorky. Teď se do něj začali vracet první důchodci, kteří opravy přečkali u příbuzných nebo u pečovatelské služby v sousedním městě. Příborská radnice chce podobným tragédiím předejít. Plánuje třeba, že v domě nechá nainstalovat hlásiče požáru a seniory řádně poučí o bezpečnosti.
Má jednoduše zařízený pokoj. Je vidět obyčejný dřevěný nábytek, křížek nad dveřmi a po stěnách svaté obrázky. Obyvatelka garsonky Adolfina Rožnovská má 97 let a jako jedna z prvních se vrací zpět do svého domova. Na svůj věk je ale čilá dost. Popadne sklenici od zavařeniny a s hůlkou v ruce spěchá pro vodu.
„Hlavně kaktusy musím zalít. Lednici obhlédnu, mám tam sulc, který si dělám sama. Jestli jídlo není zkažené…“
Návrat prvních obyvatel do domu s pečovatelskou službou v Příboře sledovala reportérka Jana Jeckelová
Na co se nejvíc těšila? „Neměla jsem nůžky, mám nehty jak dravec. Ale na všechno. To je můj sociální pracovník a to jsou jeho tři děti. Chodí mi vždycky v neděli číst, já nevidím. Teď už všechno bude, jak má být,“ pochvaluje si.
Skoro stoletá Adolfina měla štěstí, ohnisko požáru bylo od jejího bytu docela daleko. Hůř na tom byla třeba paní Ondrušková, která se ještě vrátit domů nemůže. V jejím bytě ale přece jen někdo je.
„Já jsem syn. Maminka má 90 let. Říkala, že v 90 letech utíkat před požárem, toho by se nikdy nenadála. Je z toho taková dost psychicky zlomená. Pro ni to byl šok, víceméně se vzbudila, otevřela dveře, ten kouř na ni foukl. Pak si vzala župan a šla volat na balkon, že hoří,“ popisuje muž.
Všechno vybavení je sestěhováno doprostřed pokoje. „Vyhodil jsem koberec, který byl poničený. Chtěl bych jen požádat, aby mi ta firma odborně vyčistila zdi, a potom bych si vymaloval. Všechno bude nechané tak, jak to měla,“ říká.
Ve vzduchu na chodbách je ještě slabě cítit kouř, stěny se už ale lesknou čerstvým nátěrem. Převládá růžová, žlutá, zelená - pestré barvy, na které byli obyvatelé domu zvyklí.
„Nacházíme se ve druhém patře, kde bylo ohnisko požáru a kde doděláváme poslední práce. To znamená malbu, pokládku podlahové krytiny a elektrikářské práce,“ ukazuje správce majetku Vladimír Bajnar. Práce je ale pořád ještě dost.
Jako na novostavbě, říká uklízečka Pavlína, která zrovna myje okno. „Musí se umýt úplně všechno, dveře, zábradlí, madla…“ konstatuje.
Radnice chce zvýšit bezpečnost
Kartony položené na chodbách a saze v pokojích ale důchodcům nevadí, jsou rádi, že jsou ve svém. „Bylo to pro ně těžké. Opravdu nechtěli domovy opustit, byl to pro ně šok,“ vysvětluje sociální pracovnice Šárka Tótová.
Radnice už nechce nechat nic náhodě. „Zabýváme se otázkou, zda tady nezbudovat hlásiče požáru, no a pak trochu pohovořit s těmi seniory. Aby, když se zamykají, nenechávali klíče ve dveřích, aby tam měl kdokoli v noci přístup, kdyby se náhodou něco stalo,“ vysvětluje místostarostka Příbora Dana Forišková z KDU-ČSL.
Další důchodci se budou vracet postupně. Dvě seniorky se ale do svých bytů už nikdy nevrátí...
