Pardubičtí vodohospodáři odbahňují slepé rameno Labe, pomáhá jim obojživelný sací bagr
Stojaté vody slepého labského ramene už léta vadí lidem z pardubického sídliště. Voda v nádrži se kazí a bahno vydává nepříjemný zápach. Přírodní památka se teď ale stala těžební oblastí. Vodohospodáři do ní pustili obojživelný sací bagr. Práce by měly trvat do konce srpna příštího roku.
Vodohospodáři zahájili dlouho chystané práce na vyčištění a zprůtočnění přírodní památky. Speciální odsávací stroj v Polabinách pracuje přímo na vodní hladině.
Vytěžit by měl nejméně 18 tisíc kubíků bahna. Odborná firma následně zeminu vysuší a uloží na skládku. Proč je úprava slepého ramene potřeba, vysvětluje Vladimír Vít z Povodí Labe.
„Aby tady byla proudící voda a zlepšily se životní podmínky nejen pro živočichy. Chceme také zamezit usazování sedimentů a zahnívání. Po odtěžení sedimentu zprůtočníme kompletně celé rameno,“ upřesňuje Vít.
Pardubičtí vodohospodáři odbahňují slepé rameno Labe. Pomáhá jim obojživelný sací bagr. Na místě natáčel redaktor Ondřej Wolf.
Obyvatelé okolních panelových domů odbahňování vítají: „Bydlím tady kousek v Lonkově ulici a jsem spokojený, protože jestli to tady bude hezké, tak sem budeme moct chodit s dětmi.“
Sací bagr už pracuje na plné obrátky a odstraňuje první bahnité sedimenty. Jak stroj funguje, popisuje Petr Machek z odborné firmy.
„Bagr je konstruován jako plavidlo, tedy plave na hladině. Vepředu je rotační šnek, který nasává sediment s vodou a potrubím ho tlačí do připravené jímky,“ přibližuje Machek.
Zhruba kilometr dlouhé slepé rameno v Polabinách vzniklo na počátku 20. století a od té doby se nečistilo. Hromadí se v něm tlející listí i odumřelí živočichové. Voda pak v teplejších měsících zapáchá.
Letos je kvůli výjimce ochránců přírody ohledně živočichů možné těžit do konce října. Příští rok by se ale měla upravovat ještě další lokalita u sídliště. Odbahnění by mělo stát celkem 19 milionů korun.
