Nový park v centru Brna má odhalit sto let zasypaný viadukt. Jeho stav je záhadou
V Brně je ukrytý unikát – 700metrový kamenný viadukt vedoucí od řeky Svratky k hlavnímu nádraží, po jehož části přijela do Brna i první parní lokomotiva. Většina z jeho 72 oblouků je ale už sto let zasypaná ve valu, po kterém vedou koleje. Přestože architekti neznají stav historické konstrukce, chtějí z ní po případném přesunu hlavního nádraží učinit dominantu nového městského parku.
„Samozřejmě se předpokládá – a z technického hlediska je to logické – že původní viadukt zůstal schovaný v tom náspu, nicméně může se objevit kacířská otázka: Je tam skutečně?“ říká Mojmír Krejčiřík, který se železniční historií zabývá už více než čtyřicet let.
Až donedávna totiž nikdo nezkoumal, jak se při navážení zeminy na viadukt v devadesátých letech 19. století postupovalo. Jednotlivé oblouky viaduktu mohly být třeba porušeny.
„Jednoznačně by to potvrdil asi nějaký geotechnický průzkum radarovou sondou,“ myslí si Mojmír Krejčiřík.
„Vím, že po viaduktu nikdo fyzicky nepátral, protože mám kolegu z firmy, který dělá tyto radarové testy a průzkum železničního tělesa. On také neví o tom, že by se někdo tady tímto zabýval,“ dodává.
Jeho slova potvrzuje i ředitel brněnské pobočky Správy železniční dopravní cesty Miroslav Konečný. Železničáři žádný fyzický průzkum stavu viaduktu nedělali.
„Dnes přesně nevíme, co tam je, nicméně jsme přesvědčeni, že ty klenby jsou v dobrém stavu, protože já jsem na dráze od roku 1986, a nevím o tom, že by tam byla nějaká porucha, že by se někdy něco propadlo. Myslím, že jsou v takovém stavu, že po nich vlaky mohou bezpečně jezdit,“ tvrdí.
Tajemství zůstane ještě několik let skryté
Viditelných je jen několik oblouků sloužících jako most. I ty jsou památkově chráněné. Podle Karla Sklenáře z Národního památkového ústavu je nádraží včetně zasypaného viaduktu jeden z nejhodnotnějších železničních komplexů u nás.
„Viadukt můžeme srovnávat třeba s Benátským viaduktem, který spojuje Benátky s pevninou. Jinak ve střední Evropě tak velký a tak starý viadukt není,“ upozorňuje.
Jediným zdrojem informací o pohřbeném viaduktu jsou historické materiály. „Hledal jsem v Moravském zemském archivu dokumentaci o stavbě nákladového nádraží Severní dráhy a z plánů jednoznačně vyplývá, že ten viadukt je zasypaný v tom dnešním tělese,“ informuje Mojmíř Krejčiřík.
V jakém stavu ale 72 historických oblouků je, se však zřejmě nedozvíme dřív, než se nádraží bude rekonstruovat. Střízlivé odhady nepočítají s tím, že práce začnou dřív než za pět až deset let.
