Majitelé malých vodních elektráren jsou spokojeni, omezení dotací se jich nedotkne

Majitelé asi stovky malých vodních elektráren po celé zemi čekali, jestli bude mít smysl je dokončit. Obávali se nového zákona o omezení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ten se jich ale nakonec výrazně nedotkne.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Malá vodní elektrárna Želina na řece Ohři

Malá vodní elektrárna Želina na řece Ohři | Foto: ČEZ

Pan Mareček sedm let staví malou vodní elektrárnu na řece Bílině. S napětím očekával, jak dopadnou pozměňovací návrhy zákona, který omezí výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ten měl změnit především dotování solárních elektráren, rušil ale i dotace malým vodním elektrárnám.

„V případě, že by se to dostalo zpátky na ceny za silovou energii, dneska někam kolem koruny dvacet, tak u elektráren, které mám rozestavěné, by se návratnost pohybovala někde kolem dvaceti třiceti let. Což sice není špatná investice, ale já se toho nedožiju.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O další budoucnost malých vodních elektráren se zajímala Iva Zítková

Tato možnost vedla více než stovku stavitelů, jako je pan Mareček, k tomu, že práce pozastavili. Pozměňovací návrh ale nakonec malým vodním elektrárnám zajistil výjimku. Výkupní ceny by se tak měly udržet na současných třech korunách za kilowatthodinu.

Hlavním důvodem je to, že oproti solárním elektrárnám mají vodní elektrárny stabilnější výkon a jsou pro distributory výhodné. „Tou výhodou je, že umí rychle najet,“ vysvětluje tisková mluvčí ČEZ Soňa Holingerová.

Pozměňovací návrh zohlednil také dobu, kterou postavení nové elektrárny zabere. Zatímco solární elektrárna se dá postavit za tři měsíce, schvalování nové vodní zabere léta.

Už není kde stavět

Od roku 2002 se počet malých vodních elektráren zdvojnásobil na současných 1500. Dál ale skokově přibývat nebudou, protože už nebude místo, kde je stavět. Další problém je také složitý systém schvalování.

„Pro nás to znamená obětovat kousek vodního díla, obvykle to bývá vodová propust. Pak je to samozřejmě komunikace s elektrárníky o hladinách vody a držení vody pro elektrárny, přes které pak voda protéká,“ vysvětlil Jiří Mach z Povodí Labe.

Podle něj už například na Ústecku mnoho míst, kde by mohla další vodní elektrárna přibýt, nenajdeme.

Koncový zákazník nemusí mít strach, že by se výstavba nových vodních elektráren výrazně promítla do cen energie tak, jako u těch solárních. Ze své kapsy zaplatí navíc dva haléře za jednu kilowatthodinu.

Iva Zítková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme