Frenštát pod Radhoštěm se rozloučil s Jiřím Raškou
Obyvatelé Frenštátu pod Radhoštěm se rozloučili s legendárním skokanem na lyžích Jiřím Raškou. Soustrast rodině a přátelům před sobotním pohřbem vyjádřily stovky sportovců, kamarádů a známých.
Sál frenštátského kina zaplnilo několik stovek lidí. Ti se poklonili před rakví s ostatky nejlepšího českého lyžaře minulého století.
Na podiu rakev, mnoho květin a svíček. Na čestné stráži stojí mladí lyžaři. Ti, kteří by jednou chtěl jezdit ve stopách Jiřího Rašky.
„Když nemůžeš, přidej si. Co bolí to sílí, učil skokany…,“ zaznělo nad rakví.
Je slyšet i slovenština, zástupci nejrůznějších sportovních klubů se počítají v desítkách.
Velmi Těžko se mluvilo i Pavlu Plocovi.
„V té době, když Jirka vyhrával, každý malý kluk chtěl být Jiří Raška. A já jsem byl jeden z těch kluků a i díky němu jsem dokázal, co jsem dokázal. Neodešel jen světový sportovec, ale odešel především vynikající člověk. Je mi strašně smutno,“ vzpomíná Ploc.
Rodinní příbuzní seděli v první řadě. Shodli se, že i když jeho život skončil před nedožitými 71. narozeninami, mají všichni tolik vzpomínek, že by zaplnili hned několik dalších životů.
„Jeho měli všichni rádi, on byl skromný,“ komentuje dorazivší stovky lidí švagrová Marie.
Přišli jsme o velkého patriota, který mnoho dokázal, zaznělo několikrát. Po dnešním veřejném rozloučení bude zítra pohřeb už spíše pro rodinu a nejbližší.
S dojetím přihlížel i Dalibor Motejlek - držitel prvního československého světového rekordu ve skocích na lyžích z roku 1964.
Jiří Raška byl podle něj vynikající sportovec a kamarád.
„Prožil jsem s ním řadu let jak na skokanských můstcích, tak i v soukromí. Na vojně jsme spolu spali na posteli. Bezvadnej kluk, poctivej. Nejen v tréninku, ale i v životě. Byl náročnej na sebe i na okolí. Budu na něj hodně vzpomínat,“ konstatuje Dalibor Motejlek.
