Sněmovna schválila růst poplatku za Českou televizi a Český rozhlas s rozšířením okruhu poplatníků
- Televizní a rozhlasový poplatek zřejmě vzroste a do budoucna se bude zvyšovat v závislosti na míře inflace. Rozšíří se také okruh poplatníků, na něž se bude povinnost úhrady vztahovat.
- Předpokládá to vládní novela, kterou dnes navzdory odporu opozičních hnutí ANO a SPD schválila s některými úpravami Sněmovna.
- Patří k nim osvobození spolků a zaměstnavatelů s většinou pracovníků se zdravotním postižením, vypuštění navrhované povinnosti České televize a Českého rozhlasu přispívat k postupu proti dezinformacím a omezení obchodních sdělení ve vysílání rozhlasu.
- Předlohu nyní dostanou k projednání senátoři. Televizní poplatek zvyšuje novela o 15 korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový o deset korun na 55 korun za měsíc.
Poplatek se bude do budoucna valorizovat o šest procent v případě, že součet ročních měr inflace šest procent přesáhne. Mění také platby pro právnické osoby. Výše poplatku už v jejich případě nebude záviset na počtu přijímačů, ale na počtu zaměstnanců. Poslanci ANO a SPD neprosadili v samostatných pozměňovacích návrzích zrušení těchto změn. Stejně jako Piráti neuspěli s návrhem na vyškrtnutí rozšíření poplatkové povinnosti i na počítače, tablety a chytré mobilní telefony.
Poslechněte si rozhovor o navyšování poplatků za veřejnoprávní média s generálním ředitelem Českého rozhlasu Reném Zavoralem
Změny v poplatcích měly platit podle původních plánů vlády od letošního ledna. Zejména kvůli obstrukcím ANO a SPD při celém sněmovním projednávání novely se termín nestihl. Nová účinnost má být od měsíce následujícího po vyhlášení předlohy ve sbírce, tedy nejdříve patrně od května.
Pro novelu zvedlo ruku 99 ze 189 přítomných poslanců. Proti jich bylo 89. Předlohu podpořili zákonodárci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09, Pirátka Klára Kocmanová a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti hlasovali poslanci ANO a SPD. Druhý přítomný Pirát Jakub Michálek se hlasování zdržel.
Opoziční kritika
Zástupci ANO a SPD mluví v souvislosti s růstem poplatků o korupci dvojice médií veřejné služby, o dalším zásahu do peněženek lidí i o plošné dani kvůli tomu, že domácnosti mají nově platit za zařízení schopná jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu, nejen s televizním či rozhlasovým přijímačem jako dosud. Pokud budou tato hnutí u vlády, chtějí televizi a rozhlas sloučit a financovat je ze státního rozpočtu.
Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) novela přispěje ke stabilizaci dvojice veřejnoprávních médií, zajistí dlouhodobou udržitelnost jejich činnosti a zároveň nezatíží občany nad únosnou míru. Zůstává princip jedné platby za domácnost bez ohledu na počet zařízení v držení jejích členů.
Časový prostor pro obchodní sdělení ve vysílání Českého rozhlasu omezila Sněmovna podle návrhu Petra Bendla a Rudolfa Salvetra (oba ODS). Snížení příjmů rozhlasu z reklamy bude podle nich kompenzováno zvýšenými příjmy z rozhlasového poplatku. Rozhlas už dříve odhadl, že omezením reklamy přijde asi o 100 milionů korun ročně.
Platby za zaměstnance
Právnické osoby a podnikatelé s 25 až 49 zaměstnanci budou podle novely hradit pětinásobek televizního a rozhlasového poplatku, s 50 až 99 zaměstnanci desetinásobek, se 100 až 199 zaměstnanci dvacetinásobek, s 200 až 249 zaměstnanci třicetinásobek, s 250 až 499 zaměstnanci sedmdesátinásobek a s více než 500 zaměstnanci stonásobek poplatku.
Na zaměstnavatele s nejvýše 24 pracovníky se poplatková povinnost vztahovat podle novely nebude. Sněmovna od ní navíc osvobodila spolky a zaměstnavatele s více než polovinou pracovníků se zdravotním postižením podle návrhu Jana Jakoba (TOP 09). Ke kontrole počtu zaměstnanců mají podle sněmovních úprav sloužit oběma veřejnoprávním médiím údaje od správy sociálního zabezpečení.
7:04
Doháníme debatu o roli médií veřejné služby v 21. století, říká Rožánek o dění ve Sněmovně
Číst článek
Nově navrhovaný úkol obou veřejnoprávních médií spočívající v boji s dezinformacemi Sněmovna nahradila podle úpravy Jana Laciny (STAN) přispíváním k mediální gramotnosti. Poslanci ANO a SPD neprosadili vyškrtnutí pasáže o dezinformacích bez náhrady.
Sněmovna podle návrhu koaličních poslanců upravila také například šíření vysílání České televize do zahraničí a zakotvila zásady objektivity a vyváženosti i u zpravodajských a publicistických pořadů poskytovaných formou audiovizuální mediální služby na vyžádání.
Poslanci ANO a SPD neprosadili návrh vztáhnout na veřejnoprávní televizi a rozhlas prověrkovou pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu. K tomu by byla podle Baxy nutná změna Ústavy. Sněmovna odmítla snahu Pirátů o začlenění radních pod zákon o střetu zájmů. Museli by tak například vypisovat oznámení o majetku.
Součástí předlohy je také uzákonění memoranda mezi ministrem kultury a generálními řediteli obou institucí, ve kterých budou upřesňovat funkce veřejnoprávních médií a definovat rozvoj těchto institucí na dalších pět let. Opozice neprosadila jeho sněmovní schvalování či vypuštění ministrova podpisu.
ČT loni hospodařila s rozpočtem 7,95 miliardy korun a Český rozhlas 2,39 miliardy korun. Poplatky u obou veřejnoprávních firem tvoří většinu příjmů. U televize se poplatek neměnil od roku 2008 a u rozhlasu od roku 2005. Nyní by podle odhadu vlády mohla televize získat z poplatku asi o 865 milionů korun ročně navíc, rozhlas o zhruba 330 milionů korun více.
Registrace youtuberů
Sněmovna novelu doplnila podle Baxova návrhu o zrušení povinné registrace například youtuberů a influencerů u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Rada by sice jejich seznam s ohledem na evropskou směrnici měla vést, zápisy by podle zdůvodnění prováděla zejména na základě vlastní znalosti mediálního trhu.
Další z Baxových schválených úprav umožní finanční odměňování členů rady Státního fondu kultury, do něhož bude Česká televize podle novely odvádět čtvrtinu ze sponzorování pořadů.
