Třídit odpad je dnes dražší než ho vyhodit, tvrdí obce. Ministerstvo ujišťuje, že se to změní
Nejen plast, papír a sklo. Od příštího roku musí Česko povinně třídit i textil. „Po obcích se chce vyčlenit jedno místo a zajistit svoz. To se dalo soutěžit roky dopředu,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí ministerstva David Surý. „Na tolik vytříděného textilu ale není zpracovatelská kapacita,“ namítá Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí a starosta Velkého Oseka.
Od ledna musí všechny obce v Česku povinně separovat textil a musí zřídit místo, na které bude možné oblečení a obuv odložit. Podle ministerstva životního prostředí se u nás za rok vyhodí 180 tisíc tun textilu. Zvlášť ty nejmenší vesnice s novou povinností ale mají problém a tvrdí, že jim to způsobí řadu organizačních problémů i zatížení rozpočtů. Pane Drahovzale, proč máte dopady novely za nefér?
Drahovzal: Povinnost je v zákoně avizována od roku 2020. Řada měst a obcí se na to snažila připravit formou reuse center nebo preventivního sběru textilu pomocí charitativních sbírek. A předpokládali jsme, že to stačí.
Jsou obce připravené na to, že se od ledna bude povinně třídit i textil? Poslechněte si celou debatu
Nicméně metodika ministerstva životního prostředí v dubnu a teď na konci roku se zpřesnila. A teď nám říká, že musíme sbírat veškerý textil. I ten špinavý, čistě odpadní. A na to nejsou připraveny ani obce, ani svozové firmy, ani zpracovatelé. Takže řešíme, co s tím vůbec budeme dělat.
Pane Surý, nezaskočilo ministerstvo životního prostředí obce touto metodikou, podle které mají sbírat i odpadní textil?
Surý: Tato slova mě překvapují. Ten paragraf v zákoně i ve směrnici o odpadech říká, že obec je povinná určit místa pro odkládaní odpadů. A od roku 2025 i textilu. Je to návodné. Stejně jako třídíme plast a papír, tak budeme muset třídit i textil. Svozové společnosti o této povinnosti ví pět šest let. A co se týče zásadních připomínek, tak ty k tomu během pěti let nebyly.
Možná pan místopředseda Drahovzal nemá úplně přesné informace, ale charitativní sběr textilu u nás prakticky neexistuje. Nefunguje moc dobře. Věnují se tom v Česku jen tři společnosti, Potex, Dimatex a Diakonie Broumov.
2:20
Chvalšiny pošesté za sebou vyhrály v soutěži Odpadový Oskar. Třídení lidem v obci šetří peníze
Číst článek
Chybí firmy a metodika
Řada obcí říká, že právě díky tomuto charitativnímu sběru má o textil postaráno vcelku bezúplatně. Pane Drahovzale, vy tvrdíte, že obce na tuto změnu nemohly být připraveny. Jak je to možné? To jste si toho nevšimli?
Drahovzal: Musím konstatovat, že pan vrchní ředitel neuvedl to podstatné. Stát určil povinnost. A když jsme o tom jednali s ministerstvem životního prostředí, tak jsme říkali, že k tomu má stát vytvořit podmínky včetně metodiky, jak si to představuje. Včetně toho, že bude vytvářet pobídku pro zpracovatelské kapacity.
Jestliže dnes v České republice existují jen tři firmy, které umí s textilem nakládat, tak je to pochybení státu. Ten měl pobídku vytvořit a mapovat situaci. To nemůžeme očekávat od měst a obcí, na které se to teď ministerstvo snaží hodit. Obce ale neovlivňují trh nakládání s odpady.
Pane Surý, nezaspal tedy stát v oblasti pobídek pro firmy, které by teď mohly nakládat s textilními odpady?
Surý: Stát několik recyklačních kapacit podpořil. A přijde mi absurdní, že má stát svozovým společnostem a odpadářům říkat, že za pět let tu bude tady tato obchodní příležitost.
Textil je přitom komodita, která se relativně dobře zaplatí v situaci, kde ze sta procent svezeného odpadu mohu dát deset dvacet procent do charitativního sběru a do secondhandu. To mi náklady zaplatí.
24:56
Hladík: Proti zálohování PET lahví je odpadová lobby. Veřejné rozpočty nový systém nebude stát ani korunu
Číst článek
Dnes je zhruba 70 tisíc tun odpadu v černé popelnici, kam nepatří. A jestliže pan místopředseda říká, že teď to bude zátěž pro obce, tak ale přece ani svoz z té černé popelnice není zadarmo. Nevytříděný textil nás ročně stojí 240 až 310 milionů korun.
Po obcích se chce vyčlenit jedno místo a zajistit svoz. To se dalo soutěžit roky dopředu.
Pane Drahovzale, jaká je vaše zkušenost?
Drahovzal: Ceny za svoz odpadu se už teď významně mění. Dnes je mnohem dražší textil sbírat separátně než ho dávat do směsného. Je to paradox, že tato povinnost obcí vybudila takovou nabídku firem, že dnes je to opravdu mnohem dražší.
A co je klíčové, tak my nemáme na tolik vytříděného textilu zpracovatelskou kapacitu. Prostě nemáme.
Pane Surý, je to tak? Přinese nová povinnost ten benefit, který očekáváte?
Surý: My především očekáváme, že obce odkloní recyklovatelné a jinak energeticky využitelné materiály mimo skládky. Protože z těch černých směsných kontejnerů to potom končí na skládce.
Podmínky na to obce nemají. Už proto, že jim nikdo neřekl, kolik textilu mají vytřídit. My jenom říkáme, ať obce vyčlení třídicí kapacitu a budeme začínat postupně. Jakmile textilu bude přibývat, tak se bude rozvíjet i zpracovatelská kapacita.
Drahovzal: Kéž by tomu tak bylo. A na druhou stranu, jestliže nám zákon ukládá povinnost, tak přece nemůžu lidem říct, ať třídí jenom ze třiceti procent, že to stačí. Já jim to přece musím podat jako všeobecnou povinnost a motivovat je.
Kolik textilu se má ročně vytřídit a kolik to bude obce stát? Poslechněte si záznam celé debaty výše.
