Na zámku v Libochovicích bude k vidění krokodýlí kůže i části egyptské mumie
Bývalý pán zámku v Libochovicích, hrabě Jan Josef Herberstein, byl vášnivý lovec a cestovatel. Začátkem minulého století třikrát navštívil Afriku. Na zámku bude od zítřka vůbec poprvé k vidění část toho, co si ze svých cest přivezl.
Vystaveny jsou šperky, hudební nástroje domorodců nebo části staroegyptským mumií. Nechybí samozřejmě lovecké trofeje, jako jsou krokodýlí kůže nebo hroší zuby a nehty.
„Tady je vidět to obinadlo,“ bere opatrně a v rukavičkách správkyně depozitáře Michaela Prokopová do rukou chodidlo mumie. Podle záznamů ze 70. let si myslela, že je to mumie domorodce.
„Díky panu doktoru Onderkovi z Náprstkova muzea jsme zjistili, že jsou to skutečné staroegyptské mumie, na kterých jsou zbytky jak obinadel, tak pryskyřice, které se v Egyptě používaly k mumifikaci,“ vysvětluje.
Mumie jsou velice zachovalé. Na jedné hlavě jsou vidět i vlasy a zuby. Kromě toho jsou tu také kanopy, čili nádoby, do kterých se dávaly vnitřní orgány. V těle zůstávalo pouze srdce. Na zámku je k vidění i část dřevěné rakve, ve které byly mumie uloženy, než se dávaly do sarkofágů.
Jak hrabě Herberstein k částem mumií přišel, Michaela Prokopová neví. Nezachovaly se žádné jeho zápisky nebo deníky. Doufá, že nějakou stopu najde v litoměřickém muzeu v deníku Kristy Poddané, která s hrabětem cestovala.
Na výstavě jsou i lovecké trofeje, šperky, hudební nástroje domorodců, ale také výbava, kterou hrabě na výletech potřeboval, jako například cestovní sprcha.
„Cestovní sprcha bohužel není sestavená celá, protože pár částí chybí. Měla ještě jedno patro. To se natáhlo nahoru na strom, v měchu byla voda a ta tekla do sprchy. Potřeboval prostě pohodlí. Byl zvyklý na svůj standard, ani v Africe z něj neslevil,“ směje se Prokopová.
Vozil s sebou i houpací síť, která sloužila k odpočinku v případě, že se vydal dále do vnitrozemí. V noci vždy spal v parníku na Nilu. V jeho výbavě nechyběl ani cestovní záchod. Vypadá jako dřevěná stolička a dnes není přesně známo, jak se používal.
„To nemáme nikde dochováno. Předpokládáme, že se dá vyndat tato kovová část. Zasunul se tam asi kožený pytlík, připevnilo se to a pak se toaleta použila. Potom mělo služebnictvo na starosti mytí a uklizení. Nebudeme chtít po hraběti, aby si někde sedal na bobek,“ vysvětluje s úsměvem Prokopová.
Výstava z africké sbírky bude na libochovickém zámku do konce září. Když o ni budou mít návštěvníci velký zájem, potrvá i déle.
