Rodný dům Mistra Jan Husa je zavřený. Rekonstruuje se kvůli nadcházejícímu jubileu
Už za rok si budeme připomínat 600. výročí upálení Mistra Jana Husa. Jeho rodný dům se na toto významné jubileum připravuje už teď. Chátrající památka by po letech měla být opravená, a proto je teď, v době Husových oslav, uzavřená. Za rok by tu mimo jiné měla vzniknout i nová expozice o životě církevního reformátora. Oprava bude stát 25 milionů korun. Zaplatí ji Československá církev husitská a ministerstvo kultury.
„V podstatě se teď dotváří scénář,“ vysvětluje nad deskami, plnými barevných návrhů nového Husova muzea, patriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta.
Dům v jihočeském Husinci, který je pokládán za Husův rodný dům, si i po rekonstrukci zachová svůj venkovský ráz.
„Charakter místa, které je zasazeno v malebném prostředí v jihočeské krajině, je charakter určité městské usedlosti. Takže opravdu jde o uchování určité malebnosti, určitého půvabu tohoto místa,“ slibuje patriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta.
Nové muzeum se otevře příští rok v květnu. Život reformátora bude představovat pomocí moderních technologií, aby zaujal i mladou generaci.
„I rozkázal papež: Vyjděte tedy do světa a prodávejte odpustky. Čím více jich prodáte, tím lépe a veseleji nám bude,“ kázal v roli Husa Zdeněk Štěpánek, který si zahrál hlavní roli ve filmu Otakara Vávry Mistr Jan Hus.
O Husa se v Kostnici kromě Čechů zajímají i Němci, Američané či Číňané
Číst článek
Muzeum se pokusí co nejvěrněji prezentovat Husův život a jeho dílo. Jak připomíná při svých přednáškách s názvem ‚Mistr Jan Hus, pravda a mýtus‘ husitský teolog Martin Chadima, představu o životě Mistra zkreslují filmy a literatura.
„Přece jenom filmy typu Jan Žižka, Jan Hus jsou sice hezké, ale nezdálo se mi, že je to historická pravda, takže jsem se začal pragmaticky zabývat Janem Husem. Trvalo to asi sedm let, než jsem se dostal ke konci četbou českých a také latinských spisů,“ vysvětluje Martin Chadima.
Každá vládnoucí garnitura totiž Husa prezentovala tak, jak se to právě hodilo.
„Hus středověký není tak úplně blízko Husovi, jak z něj potom novověk udělal. Takový ten druhý, třetí život Jana Husa,“ dodává Martin Chadima.
Jak Husa viděli lidé v různých obdobích, připomíná patriarcha Tomáš Butta. „V 15., 16. století byl Hus zdůrazňován jako náboženská osobnost. Byl dokonce i světcem v rámci utrakvistické církve. Potom národní obrození v něm zase vidělo velkého vlastence, velkého Čecha a období po 2. světové válce, komunismus zase zdůrazňoval sociální stránku Husova působení,“ říká.
Každá doba si dokonce vytvářela i svoji představu o vzhledu Mistra Jana Husa. Jeho pravá podoba ale známa není. Muzeum v Husinci nicméně ukáže i to, jak ho prezentovali malíři v různých epochách.
