Masakr na náměstí Nebeského klidu si v Hongkongu zřejmě připomenou desetitisíce lidí
Čínské úřady zavedly mimořádně přísná bezpečnostní opatření v okolí pekingského náměstí Nebeského klidu. Chtějí tak zabránit jakýmkoliv pokusům připomenout 25. výročí masakru stovek mladých lidí. Ti v roce 1989 několik týdnů demonstrovali za politické reformy a proti korupci. Pietní akce jsou povolené pouze v bývalé britské kolonii Hongkongu.
Už v neděli prošel ulicemi města dav asi 8000 demonstrantů, největší událostí ale má být dnes večer vzpomínková akce v parku Victoria. Odhaduje se, že se dorazí více než sto tisíc lidí.
Minulý měsíc pak nezisková organizace Democratic Movement otevřela v Hongkongu Muzeum 4. června, které připomíná nejen samotný masakr na Tchien-an-men, ale i celou historii prodemokratického hnutí v Číně.
„Demokratizací se nemyslelo primárně odstranění komunistické strany u moci, ale jakýsi socialismus s lidskou tváří na čínský způsob,“ vysvětluje sinoložka Olga Lomová.
Na výročí tragické události se ale připravuje i Peking – už několik dní přitvrzuje kontroly v ulicích, blokuje internetové stránky a cenzuruje informace.
O výročí masakru na náměstí Nebeského klidu mluvily zpravodajka Českého rozhlasu Kateřina Procházková a sinoložka Olga Lomová
Mezi zabitými demonstranty totiž bylo mnoho studentů, ale ještě více „obyčejných lidí“, jejichž podporou se vždy čínští komunisté zaštiťovali.
„Nemůžou říkat – museli jsme se bránit, abychom mohli udržet stabilitu a budovat hospodářství. Ta událost sama musí být vymazána z paměti, aby neohrožovala legitimitu vládnoucí strany,“ upozorňuje Olga Lomová.
Podle ní je těžké odhadnout, jakým způsobem Číňané na červen 1989 vzpomínají, případně kolik toho o událostech na náměstí Nebeského klidu vlastně vědí.
Masakr na Tchien-an-men je v Číně i po 25 letech zapovězeným tématem
Číst článek
„Myslím si, že úzkostlivá bezpečnostní opatření včetně cenzury ukazují, že pro Číňany je to stále velice důležité téma. A zejména pro Číňany určité generace, která to prožila, která vkládala do studentského hnutí své naděje a která je dneska – po 25 letech obrovského hospodářského rozvoje, ale zároveň obrovského prohloubení korupce, rozdílů mezi bohatými a chudými a sociálních problémů – vlastně velmi zklamaná z toho, jakým způsobem se v Číně řeší politické problémy,“ dodává.
