Místo defibrilátoru a skalpelu má v rukách zednickou lžíci a špachtli. Šéf záchranky v městě Doboj v Republice srbské, jedné z částí Bosny a Hercegoviny, totiž teď bojuje s následky ničivých záplav. Velká voda vyplavila i tamní stanici záchranné služby. Na její, co nejrychlejší obnově závisí životy mnoha lidí.

9:48 23. května 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Lidé v neprodyšných bílých oblecích, někteří ale jen v civilu, s rukavicemi na rukou a rouškou přes ústa zametají, nabírají bahno i vyhazují zničené vybavení.

Přes zábradlí dolů na hromadu tak létají zničené přístroje, léky i pojízdná lůžka.

„Od roku 1991 jsme tu měli spoustu krizových situací, byla tu válka a tohle není nejhorší. Vše dáme časem do pořádku. Teď provádíme sanaci, ale problémem je špatné krizové řízení,“ zlobí se šéf záchranky v Doboji Slobodan Tomanić.

„Dotyčné orgány situaci vůbec nezvládly, selhaly. Máme sice hodně pomocných rukou, ale když to nikdo neřídí, tak panuje jen zmatek,“ dodává.

Na sobě má kombinézu, za kterou by se nestyděl žádný údržbář, na rukou žluté gumové rukavice a na nohou holínky. Tvář i vlasy mu pokrývá pomalu usychající bahno.

„Já jsem šéfem záchranářů, jsou to tedy mé prostory, které pomáhám uklízet. Následky povodní všichni odklízíme od prvního dne, takže s tím nemám problém,“ říká Tomanić.

„Dalo by se říci, že držím denní i noční službu jako obvykle, jen s tím rozdílem, že teď zachraňujeme samotnou záchranku, abychom co nejrychleji mohli začít poskytovat první pomoc těm, co to potřebují,“ dodává.

Další dva lékaři, kteří v celogumových oblecích připomínají spíše příslušníky protichemického vojska, potřebují poradit, jak odstranit špínu doslova zažranou do donedávna ještě bílých zdí.

„Nám se naštěstí podařilo vynést včas naše přístroje nahoru, do vyšších pater, na rozdíl od laboratoří a rentgenu. Vedoucí těchto oddělení zaspali a přišli tak o všechno. Na záchrance velká voda tak zničila 'jen' nábytek a ztráty nejsou tak vysoké,“ ukazuje Slobodan Tomanić.

Na zvyšující se hromadě se kolem zničených sanitek, nánosů bahna, rámů oken, dveří či regálů kupí i nepoužitelné zařízení některých speciálních pracovišť nemocnice.

„Na jedné straně jsme tu byli uvězněni dva dny, než voda opadla. Hned poté jsme se ale snažili zprovoznit alespoň provizorní službu první pomoci,“ uvádí lékař.

„K pacientům, pokud můžeme, jezdíme soukromými auty nebo s policisty, i když problémem zůstává nedostatek beznínu a nafty. Snad se to ale rychle zlepší,“ pevně věří šéf záchranné služby Slobodan Tomanić a s omluvou, že musí dál škrabat plísní pokryté stěny, odchází.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít