Norská ústava patří k nejstarším v Evropě. Země slaví 200 let její platnosti
Ústava ze 17. května 1814 je pro Nory národním symbolem svobody. Znamenala završení boje za nezávislost na Dánsku. Výročí si připomínají lidé v ulicích většiny norských měst a obcí. A ani jim nevadí, že definitivní nezávislost země získala až o 91 let později.
Den ústavy, tedy 17. květen, je pro Nory tradičně největším státním svátkem. „Letos, kdy slaví dvousté výročí, je to o to větší událost. 17. květen je svátek hlavně pro děti, chodí v průvodech škol nebo klubů,“ popsala z Tromso reportérka Kateřina Křenová.
Severonorské Tromso leží až za polárním kruhem. I tam jsou ulice jsou plné lidí, kteří nosí vlajky či jsou oblečeni do národních krojů.
Každá norská škola jde v průvodu zvaném barnetog třídu po třídě v zástupu za školní vlajkou. Dříve bývala účast žáků povinná, dnes už jen dobrovolná.
Celý průvod doprovází zpravidla dechová hudba. Hrají se různé národní písně, ale nejčastější skladbou, která ten den zní je norská hymna z roku 1869. Průvod maturantů Rusetog mívá ale hudební iprovod adekvátní věku jeho účastníků
V Oslo proudí davy lidí ke královskému zámku pozdravit královskou rodinu. Ta stojí na balkóně a kyne přicházejícím poddaným.
K oslavám státního svátku patří i tradiční jídlo. Na pobřeží se nabízí losos nebo pstruh, ve vnitrozemí párky, sušené maso nebo sladká kaše. Jako dezert se často nabízel i vaječný našlehaný krém. Dospělí popíjejí koňak. Nicméně většina Norů konzumuje oblíbené párky.
Před 200 lety bylo Norsko v područí Dánů. Se získáním nezávislosti jim paradoxně pomohl dánský princ Christian Frederik, který si myslel, že když bude v čele norského hnutí za nezávislost, udrží spojení mezi Dánskem a Norskem.
Slaví se i v Česku
Norská studentská organizace ANSA v Praze dnes svolala průvod vlajek na Václavské náměstí. Průvod odtud zamířil na Kampu, večer oslavy budou pokračovat na Střeleckém ostrově. Slaví se po celém světě, nejpočetnější mešiny Norů žijí ve Švédsku, USA a Kanadě.
Samostatnost ale země získala jen na krátko. Po válce a rozhodnutí velmocí na Vídeňském kongresu, který upravoval mapu Evropy po napoleonských válkách, připadla země Švédsku. S ním bylo až do roku 1905 spojeno v personální unii.
Ústavu si však Norsko smělo ponechat a na jejím základě také získalo mnohem více práv a samostatnosti, než kolik zažívalo za dánské nadvlády. Úplnou samostatnost země získala až v roce 1905, na krátko o ní ale přišla opět za druhé světové války.
