Poslední představení odehrálo ústecké Činoherní divadlo, rozloučit se přišly stovky lidí
Naposledy včera hrálo Činoherní divadlo v budově na Střekově v Ústí nad Labem. Dostalo od města výpověď z nájmu. Přišly se s ním rozloučit stovky lidí, a to už na odpolední piknik a den otevřených dveří.
„Do Činoherního studia jsem poprvé přišel v roce 1973. Domnívám se, že Činoherní studio je nedílnou součástí kulturního života v Ústí. A to, co se dnes děje, považuji za skandální,“ řekl na pikniku v parku před divadlem Tomáš Velímský z ústecké Filozofické fakulty.
Prosluněné odpoledne i kapely zvedaly návštěvníkům náladu. Mezi divadelníky vládl hlavně smutek a bezmoc vůči postupu města. Radní totiž vyhlásili grant na letošní rok až koncem ledna. Předem o tom ale nikdo nevěděl.
Naposledy včera hrálo Činoherní divadlo v budově na Střekově v Ústí nad Labem. Natáčela tam redaktorka Gabriela Hauptvogelová
„Teď se to ukázalo, že tady funguje pořád totalitní jednání,“ shrnula své pocity z posledního dne herečka Klára Krejsová. Loučil se i umělecký šéf souboru Filip Nuckolls.
„Člověk se už rozloučil postupem času. Už když jsme nešli do grantového řízení, tak bylo jasné, že to takhle dopadne. Jsem hrdý na ty lidi, co jsme tady dokázali za ty roky. A s tím odcházím. Samozřejmě je mi to líto a vlastně až teď s vámi jsem trochu naměkko,“ přiznal.
Smíšené pocity měl před posledním představením i jevištní mistr Josef Kadeřábek. „Je to smutek, když někdo zlikviduje zavedenou firmu, která tomuto městu slouží 42 let,“ řekl.
Jeviště naposledy patřilo Janu Jankovskému v monodramatu ‘Utrpení mladého Werthera‘. Lidé v hledišti, předsálí i na ulici mu tleskali několik minut vestoje. „Smutek, bolest, hrdost, že jsem tady mohl být a strašný vztek na ty lidi, kteří to způsobili,“ prozradil po představení Jan Jankovský své pocity.
„Já si myslím, že tento týden mohl dobře demonstrovat to, že když nám někdo říká, že hrajeme nějaké experimentální divadlo nebo alternativní kusy, tak v tomhle týdnu se nám podařilo ukázat, že tomu tak není. Protože si nedovedu představit nic klasičtějšího než Goethe nebo Shakespeare,“ dodal.
Dnes už podle mluvčí krachujícího divadla Jany Válkové začne stěhování. „Budeme stěhovat scény, techniku, určitě archivy. Máme zajištěny skladovací prostory. Část věcí ukládáme do soukromých budov, protože se bojíme, aby ty věci nepřišly k úhoně,“ popsala.
Odpoledne soubor a další zaměstnanci oznámí, jestli přejdou do nové městské organizace. Oproti slibům radních ale nabídku nedostali čtyři z nich.
