U zápisů do prvních tříd je nával, rodiče hlásí děti i na několik škol zároveň
Letošní zápisy do prvních tříd, které skončily v polovině února, byly pro některé rodiny velmi náročné. Do základních škol přicházejí silné ročníky a ve třídách je méně míst než se hlásí žáků. Problémy měly hlavně výběrové školy, které nabízejí rozšířenou výuku nebo cizí jazyky. Největší tlačenice u zápisů byla ve velkých městech.
Martina Abazi z Prahy dlouho hledala pro syna základní školu. Pečlivě s manželem vybírali vzdělávací program s cizími jazyky a zajímavou výukou, která bude šestiletého chlapce bavit. Rodiče poslali přihlášku do první třídy hned na dvě školy.
„Nakonec to dopadlo tak, že jsme se nedostali ani na jednu. Důvodem bylo, že školy byly velmi přeplněné. Zápisy byly opravdu extrémně naplněné. Obeslala jsem e-mailem všechny možné školy na Praze 2 a jedna se mi ihned ozvala s tím, že bychom mohli přijít na dodatečný zápis,“ popisuje Martina Abazi.
Rodina původně nechtěla, aby dítě chodilo na školu ve spádové oblasti trvalého bydliště, která ze zákona musí žáka přijmout. Nakonec se jí podařilo dostat syna na další výběrovou školu nedaleko domova.
„Chápu, že spádová oblast asi fungovat musí. Ale pro mě je doba natolik moderní, že si fakt myslím, že je nejlepší, když si rodič může vybrat. Spousta lidí může být v podnájmu a adresu tam nemá,“ míní Martina Abazi.
Až třikrát více zájemců
Do prvních tříd nastupují v posledních letech silné populační ročníky a některé výběrové školy mají i třikrát více zájemců, než mohou přijmout.
Jednou z nich je i pražská Základní škola Eden. „Byl větší zájem, než jsme čekali, takže jsme se nakonec rozhodli otevřít tři první třídy místo plánovaných dvou. Vypadá to, že budeme mít asi 75 dětí,“ uvádí ředitelka ZŠ Eden Jana Churáčková.
Dostat dítě do první třídy byl podle ředitelky velký problém. „Letos se velice často stávalo, že byly takzvané dvojzápisy. To znamená, že rodiče zapsali dítě na jednu školu spádovou, kde měli jistotu, že se dostat musí. A potom na školu, na kterou chtěli, třeba kvůli její profilaci,“ vysvětluje Churáčková. Zhruba třetina dětí byla v případě Základní školy Eden zapsána i jinde.
Problém velkých měst
Problémy s nedostatkem míst v prvních třídách mají hlavně velká města. Zřizovatelé, tedy obce nebo krajské úřady, každoročně vyřizují desítky odvolání od rodičů, kteří s dětmi neuspějí při výběru školy.
Například Plzeň už řeší sedm odvolání. Další zřizovatelé ještě nemají letošní statistiky. Data jsou ale za loňský rok, kdy Jihomoravský kraj dostal 10 odvolání od rodičů, Praha pak 153.
Navíc v hlavním městě mělo letos přijít k zápisu 14,5 tisíce dětí, což je o tisícovku více než vloni. Může se tak zřejmě zvýšit i počet odvolání.
Podle prezidentky Asociace základních škol Hany Stýblové je navíc velký problém u takzvaných satelitních obcí v okolí velkých měst.
„Kde pravděpodobně zřizovatel neřešil obslužnost obyvatel v dostatečném předstihu. Musím počítat s tím, že lidé budou muset chodit do školky, do školy, chodit někam nakupovat. Tady bych to viděla jako problém zřizovatele, a pak to rodiče musí řešit s ním,“ řekla Stýblová.
Podle Dana Jiránka, předsedy Svazu měst a obcí, by školám pomohly finanční dotace, aby otevřely více tříd.
Prezidentka Asociace základních škol Hana Stýblová v Ranním interview Radiožurnálu
„Máme jenom statistiku z uplynulého roku, kdy byl odhad, že například v okolí Prahy chybí zhruba 140 tříd na základních školách. Situace tam bude eskalovat ještě v dalších letech, pokud se nepodaří státu zajistit ve spolupráci s EU další prostředky na školy,“ varuje Jiránek.
Ministerstvo školství už připravuje program, ze kterého by zaplatilo rozšíření míst na mateřských a základních školách v nejproblémovějších oblastech.
„Peníze jsou vždycky dobré, teď jde o to, jestli je v tom nějaký systém, na co budou použité a jestli budou moct být použité,“ poznamenala Stýblová.
