Brněnští sportovci podporují jedenáctiletého vozíčkáře ve sportovním úsilí
Bez vozíku se nepohne z místa, přesto ho čeká už čtvrtý běžecký závod. Jedenáctiletý Michal Stuchlík z Brna trpí nevyléčitelnou svalovou dystrofií. Prosba o start na Brněnském půlmaratonu ale zvedla vlnu solidarity ze strany brněnských sportovních klubů, které se mu snaží svět sportu přiblížit.
Kvůli tomuto onemocnění se ve svalech netvoří důležitý protein dystrofin. Svalová vlákna se proto rychle ničí. Zhruba v deseti letech už takto postižení potřebují invalidní vozík a později nastupují další zdravotní komplikace, které jim život zkracují zhruba na 25 let. Michal Stuchlík proto potřebuje neustálou péči svých rodičů.
„Tady tyto kluky si v podstatě představte jako padesáti- či šedesátikilové děti. Vy ho musíte ráno obléct, veškerou hygienu a tak dále musíte dělat za něj. Pokud je jim 10 až 15 let, tak jsou třeba ještě schopni sami se najíst, pak už je musíte i krmit,“ popisuje Michalův otec Miroslav.
„Přes všechny překážky se ale jeho syn už zúčastnil běžeckých závodů v Praze a chystá se za pomoci sportovců i na zkrácený půlmaraton v Brně. Rodiče oslovili jeho organizátora Aleše Čtvrtníčka, který jim rád vyšel vstříc.
O sportovních ambicích 11letého vozíčkáře informovala reportérka Zuzana Plíšková
„Primárně to nejvhodnější není, ta trasa, ale letos se nám podařilo ve spolupráci s městem a Policií ČR trať rozšířit a zpříjemnit, takže účast vozíčkáře – ne masově, ale jednotlivců – pro nás nebude znamenat žádný problém,“ říká.
Původně skromná žádost ale odstartovala i jiný maraton – po brněnských sportovištích, kam Michala zvou na své zápasy hokejisté Komety, basketbalistky a dalších členové Unie sportovních klubů, kteří se zároveň snaží chlapce podpořit prodejem speciálních píšťalek.
Maminka Erika takový zájem nečekala a zaskočil i jejího syna. „On se nikam jinam nedostane a nechtěl moc na ty sporty chodit. Ale teď, i když už máme za sebou čtvrtou akci, tak on si to opravdu začal užívat. Baví ho držet palce těm sportovcům, kteří bojují,“ vypráví.
„Když jsme byli na hokeji, napřed jsem nevěděl, co dělat, ale pak už postupně ano a byl jsem natěšený,“ svěřuje se Michal.
Sám už má za sebou tři sportovní výkony, v Praze formou štafety absolvoval maraton. „Bylo to dobré, ale moc dlouhé. Kluci se museli střídat, aby nebyli unavení,“ vysvětluje.
„My jsme chtěli po vzoru té Prahy udělat něco podobného na Brněnském halfmaratonu a to, že se toho chytla Unie sportovních klubů, mě poměrně dost překvapilo. A jak to rozjeli, je fantastické. Téměř každý víkend je nějaká událost a myslím si, že Míša se tam hodně těší,“ dodává otec chlapce, který i na vozíku objevuje radost ze sportovního zápolení.
