Před 60 lety vznikla první česká záchytka. Jako světový unikát
V polovině května před šedesáti lety byla v pražské léčebně u Apolináře založena první protialkoholní záchytná stanice na světě. Zasloužil se o to český bojovník proti alkoholismu, tehdejší vedoucí lékař protialkoholního oddělení doktor Jaroslav Skála. Jeho metoda byla unikátní a brzy se rozšířila do celého světa. Dnes Česko postrádá původní síť ambulantních zařízení.
Podle vzpomínek Jaroslava Skály byl úplně prvním pacientem záchytky u Apolináře jeden ruský námořník. Právě pro něj a pro stovky dalších lidí, kteří měli problémy s alkoholem a potřebovali léčbu, otevřel Skála preventivní protialkoholní záchytku.
V 50. letech šlo o naprostou světovou raritu. Všude jinde na světě fungovala jen zařízení represivní, zatímco v Praze nechal Skála opilce vystřízlivět a pak jim doporučil léčbu.
Poslechněte si příspěvek Anny Baumové a rozhovor s Petrem Popovem z VFN v Praze k výročí založení záchytné stanice
„Nazval to nejdříve ochranná, potom záchytná stanice, které by nabízelo pomoc lidem, kteří mají závažné problémy s alkoholem, pomoci jim v tom akutním stavu a následně jim nabídnout další pomoc. Byla to pomoc lidem, kteří měli problémy s alkoholem dlouhodobě,“ vysvětluje Petr Popov, primář Oddělení pro léčbu závislostí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze u Apolináře.
Skála razil u Apolináře zajímavé metody. Například nechal své pacienty, aby se sami starali o přivezené alkoholiky. To aby pochopili, jak nepříjemné je pro okolí setkání s opilým člověkem.
Skálova záchytka u Apolináře se ve svém tříměsíčním zkušebním provozu osvědčila natolik, že podobná zařízení začala brzy vznikat nejen po celém Česku, ale také za našimi hranicemi.
V současnosti jsou některé tehdy vydobyté služby nedostupné. Na počátku 90. let se z ekonomických důvodů rozpadla síť ambulantních zařízení, která začala vznikat po roce 1951 v celé republice. Ta mohla pacienty delegovat na následnou péči podle místa bydliště a dnes chybí. Máme relativně dost lůžek v psychiatrických léčebnách, kde se léčí lidé závislí na alkoholu.
„Člověk na záchytce není bezprostředně připraven jít do nějakého typu pobytové léčby, někdy to ani není nutné. On by mohl fungovat ve svém domácím prostředí s intenzivní ambulantní podporou. A na druhou stranu, když prodělá léčbu v ambulantním zařízení, měla by na to navazovat další fáze následné péče stejně jako kdekoli jinde v medicíně,“ vysvětluje Popov.
Cena za jednu noc na záchytce se totiž pohybuje v řádu tisíců korun, na některých ze 17 fungujících záchytných stanic se může vyšplhat až na více než 10 tisíc korun. Částku by měl zaplatit zachycený, ale často toho není schopen. Může jít o bezdomovce, který je zachycen i opakovaně. Dluh pak dotuje zřizovatel – většinou velké město, protože zdravotní pojišťovny takové zákroky nehradí.
Češi jsou podle Popova na tom nyní s alkoholem podstatně hůře. „Zvedla se celková konzumace a následně s tím i komplikace, které pití alkoholu přináší. Je více lidí závislých na alkoholu,“ dodává.
Každý občan České republiky podle statistik vypije ročně 16,5 litru čistého alkoholu ročně, což je téměř trojnásobek světového průměru. Ten činí více než šest litrů.
Primář oddělní pro léčbu závislostí pražské Všeobecné fakultní nemocnice Petr Popov mluví o nárůstu spotřeby alkoholu ve Stalo se dnes na Radiožurnálu.mp3
„Nejvíce mě znepokojuje, že s tím nic zásadního neděláme, že nereflektujeme situaci, která je dlouhodobě špatná a stále se zhoršuje. Chybí nám příslušná zdravotnická zařízení pro léčbu závislosti na alkoholu. Zejména v ambulantní složce je tato péče prakticky nedostupná, a to je zásadní problém,“ říká Petr Popov.
V případě nelegálních drog podle jeho slov máme v ambulantní sféře různé typy zařízení, které nabízejí pomoc lidem, kteří mají problém s nelegálními drogami, ale pro lidi závislé na alkoholu je taková péče velmi často nedostupná.
Pivo hraje podle Petra Popova při vzniku závislosti naprosto zásadní roli, neboť patříme ke světové špičce v jeho konzumaci.
