Před 20 lety se narodil první naklonovaný savec. Ovce jménem Dolly
Přesně před 20 lety udělala věda obrovský skok kupředu. Narodil se totiž první savec naklonovaný z buňky dospělého jedince – ovce jménem Dolly. Věc, do té doby mnohými považovaná za nemožnou, se stala skutečností.
První naklonovaná ovce získala jméno podle slavné americké country zpěvačky. Skupina vědců ve skotském Roslinově institutu ji totiž stvořila z buňky mléčné žlázy a nikdo si prý nedokázal vybavit působivější prsa, než jaká měla Dolly Partonová.
Vedoucí týmu Ian Wilmut v jednom z televizních rozhovorů popsal, proč byla práce jeho lidí přelomová: „Ukázalo se, že vyvinutá buňka dospělého jedince se dá resetovat nebo takzvaně reprogramovat a může se vrátit do univerzálního stádia.“
Do té doby si biologové mysleli, že něco takového možné není. Dolly vznikla spojením vajíčka, ze kterého vědci odstranili genetický materiál, a genetické informace z buňky jiné dospělé ovce.
Dřív se klonovalo jen z embryí, jejichž buňky se ještě nevyvinuly do podoby specializovaných tkání. I tak ale Dollyino narození vyvolalo kontroverzi a také obavy z možného zneužití klonování.
„Stojíme před zásadní otázkou – měli bychom tomuto vědeckému průlomu tleskat, nebo bychom se spíš měli bát toho, kam nás dovede?“ ptal se koncem 90. let moderátor v americké televizi ABC.
Ian Wilmut na tyto okamžiky nedávno zavzpomínal v rozhovoru pro americké New York Times: „Lidé se brzy začali ptát, jestli budeme moct klonovat také lidi, když jsme to dokázali s ovcí. A měli tendenci předpokládat, že se to opravdu stane.“
277 párů buněk, jedno mládě
Dolly se narodila jako jediná z 277 párů buněk, které vědci nechali splynout. Ani po 20 letech od tohoto průlomu není úspěšnost o mnoho vyšší. Vědci se místo toho zaměřují na terapeutické klonování, od kterého si slibují pokrok v léčbě dosud neléčitelných onemocnění.
Podle Iana Wilmuta se do 150 let naučí lidstvo léčit většinu degenerativních onemocnění: „Je to proto, že vědci objevili způsob pěstování lidských kmenových buněk bez kontroverzního používání embryí, a my je teď můžeme studovat a v budoucnu s jejich pomocí léčit. To všechno vzešlo z klonování.“
Dolly zemřela předčasně, ve svých šesti letech. Vědci ji museli utratit kvůli plicní chorobě. Dodnes ale tvrdí, že nemoc neměla nic společného s tím, že Dolly byla klon.
Její vycpané tělo je součástí trvalé expozice skotského národního muzea, kde připomíná jeden z největších vědeckých pokroků v přírodovědných oborech.
