Objev českých vědců pomůže vybrat vhodné embryo pro umělé oplodnění
Páry snažící se o umělé oplodnění by mohly mít vyšší šanci úspěšné otěhotnění. Umožnit by jim to mohly nové poznatky českých vědců v oblasti embryonálního vývoje. Tým Josefa Fulky zjistil, že se plod po určitém čase může vyvíjet i bez tzv. jadérek. Matky by tak v budoucnu mohly dostat embryo, které se bude správně a naplno vyvíjet.
„Zjištění může pomoci k tomu, že bude vybráno k transferu embryo s největším potenciálem k úspěšnému otěhotnění v rámci cyklu mimotělního oplodnění,“ potvrzuje to gynekoložka Alena Langerová.
Jadérka jsou v embryu nezbytná jen 8 hodin, zjistili čeští vědci. Jejich výzkum by mohl výrazně zvýšit šance při umělém oplodnění. Podrobnosti přinesl ve vysílání redaktor ČRo Vojtěch Koval
S poznatkem, že embryo má určitou část, která je klíčová pro jeho vývoj, přišel Josef Fulka spolu se svým týmem už v roce 2008. Tuto část buňky vědci pojmenovali jadérko.
Výzkumníci se původně domnívali, že jadérko musí být v plodu přítomno po celou dobu jeho vývoje. Díky pokusům na myších ale zjistili, že hlavním faktorem je čas, po který jadérko v embryu zůstane. Pro další vývoj plodu je podle nich nezbytné jen v prvních osmi hodinách po oplodnění.
„Dříve se předpokládalo, že jadérko ve vejcích a v embryích, v zygotách, je nesmrtelná organela. Náš výzkum dokázal, že tomu tak v podstatě není, že je důležité jen v určité fázi po oplodnění,“ popisuje Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby.
Problém s početím má v Česku každá pátá dvojice. Lékaři radí těhotenství neodkládat
Číst článek
Když vědci zkusili jadérko odstranit z myšího plodu po osmi hodinách od oplození, narodilo se mrtvé mládě. Když ho vyjmuli po delším časovém úseku, mládě se plně vyvinulo a narodilo se živé.
Odborníci doposud pracovali jen s laboratorními zvířaty. Nyní by postup mohly začít používat kliniky umělého oplodnění. Vědci tvrdí, že jejich poznatek může pomoci zpřesnit stanovení rizika vzniku chromozomálních vad u plodu, jako je Downův syndrom a podobně.
Jedním z hodnotících kritérií pro výběr vhodného embrya totiž může být to, jak vypadají jadérka v embryích těsně po oplození. „Modifikuje to genetický materiál otce i matky. Pokud to tam není, tak je špatně zmodifikováno a ovlivňuje to průběh dalšího dělení,“ dodává Fulka.
Díky mimotělnímu oplodnění se v Česku ročně narodí asi tři až čtyři procenta dětí. V roce 2013 jich tímto způsobem přišly na svět asi čtyři tisíce. České kliniky ročně provedou kolem 25 tisíc cyklů umělého oplodnění, asi pět tisíc klientek přijíždí ze zahraničí.
