Globální oteplování je přirozené, člověk k němu ale přispívá
Vypadá to, že na klimatické konferenci v jihoafrickém Durbanu dají politici přednost průmyslu před životním prostředím. Někdo takové rozhodnutí uvítá, jiní ho budou považovat za krátkozraké. Otázka, zda globální změny klimatu jsou jen novodobým náboženstvím nebo krutou skutečností, rozděluje společnost na dva nesmiřitelné tábory.
„Tyto změny klimatu jsou realitou. Je to vědecky ověřený fakt,“ uvádí klimatolog Petr Pišoft z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a dodává, že ve veřejné diskusi se často zaměňují termíny globální oteplování a změna klimatu. Přitom druhý termín je prvnímu nadřazený. Změny klimatu totiž mohou mít mnoho podob:
„To pak vede zejména ke zvyšování teploty, nicméně se to může projevit změnami třeba ve vodním cyklu, proměnou tradičního rozložení srážek a příchodem například najednou sucha anebo bleskových povodní.“
Příspěvek o vnímání globálního teplování a jeho vlivu na člověka připravil pro Večerní Radiožurnál Ondřej Bouda
To jsou jevy, které lze v posledních letech čím dál častěji pozorovat i v České republice. A pokud budou změny trvalé, budou mít dopad například na zemědělskou produkci, ale i zdraví lidí.
„Vyšší úmrtnost v důsledku vln veder, hlavně u starší populace. U lidí, kteří už teď například jsou nějak marginalizovaní, nemají prostředky na klimatizaci, nebo trpí už v současnosti nějakými chorobami, onemocněními srdce a podobně,“ varuje Jan Doležal z insitutu Glopolis, který se následky klimatických změn zabývá.
Skalní odpůrci globálního oteplování ale tvrdí, že s tím stejně nic nenaděláme. Klimatolog Petr Pišoft připouští, že jde zčásti o přirozený proces. Nicméně lidstvo do něj už delší dobu významně zasahuje.
„Z těch přirozených faktorů tam hraje spousta věcí důležitou roli. Klimatický systém je citlivým systémem, který odráží proměny jiných parametrů, než je lidská činnost. Nicméně lidská činnost se ukazuje být důležitá a podstatná, s tím, že se dokonce ukazuje, že její vliv dále narůstá,“ říká Pišoft.
V podstatě víme, jak by se klima mělo vyvíjet bez lidského vlivu. Oproti předpokladům ale pozorujeme rozdíl, který lze vysvětlit jen nárůstem skleníkových plynů v atmosféře v důsledku lidské činnosti. Podle Doležala je ale globální oteplování jen jedním z mnoha důvodů, proč se emise skleníkových plynů vyplatí omezovat.
„Snižovat emise nebo investovat do nějakých čistějších technologií má smysl i z jiných důvodů. Můžeme v dlouhodobém horizontu ušetřit, zbavit se závislosti na dovozu fosilních paliv, budeme mít čistější ovzduší,“ vypočítává Doležal.
O kolik příjemnější by byl letošní listopad bez smogové pokličky takřka nad celou Českou republikou. Navíc zelené technologie nemusí být ani takovou černou dírou na peníze, jak někteří ekonomové varují.
„I navzdory ekonomické krizi šlo o rostoucí segment trhu, takže průmysl nebo investoři vědí, že tady je velký potenciál pro investice do obnovitelných zdrojů energie,“ vysvětluje Doležal.
Na rozvoj ekologických technologií sází například Německo, které předpokládá, že na tom v budoucnu hodně vydělá. Evropě ale hrozí, že ji předběhne Čína, která do ekologických technologií investuje vůbec nejvíce ze všech světových zemí.
