Pražský Fyziologický ústav jako první spustil unikátní výzkum civilizačních chorob na malých laboratorních zvířatech. Díky novému speciálnímu přístroji vědci podrobně zkoumají kostru a životní funkce myší a potkanů. Měří jim puls, krevní tlak nebo tělní teplotu.

3:29 9. února 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na monitorech pak sledují, jak se zvířeti ukládá v těle tuk nebo jak pracuje jeho metabolismus. Jejich bádání pomůže hlavně v léčbě obezity, cukrovky nebo nemocí oběhové soustavy.

„Je asi 1,5 metru vysoký, 1,2 metru široký a zhruba tak i dlouhý. A uvnitř se nachází taková sestava metodických čidel,“ popisuje profesor František Vyskočil přístroj, který pomáhá vědcům při studiu laboratorních zvířat. Hlavně tedy myší a potkanů.

Na monitoru počítače vědci sledují rotující 3D modely zvířat. Díky diagnostické zobrazovací metodě, která spojuje počítačovou a pozitronovou emisní tomografii, pozorují badatelé nejen kostru potkana ze všech úhlů, ale také jeho životní funkce.

Do nejmenšího detailu

„To zvířátko je jenom lehce v narkóze. Můžeme prohlédnout postupnými řezy jeho tělíčko a sledovat nějaké metabolické poruchy. Například obezitu nebo příjem cukrů, tuků. A nebo nějakých jiných metabolitů. Ty pokusy můžeme opakovat, takže to sledujeme i v čase,“ vysvětluje profesor.

Barevné rozlišení u zvířecího modelu pomáhá výzkumníkům určit například nádory nebo změny ve tkáních savce.

Přístroj vědcům podrobně ukazuje sebemenší detail v těle zvířete, jak vysvětluje Pavel Flachs, který je odpovědný za provoz laboratoře.

Obdoba klinických přístrojů

„Je to vlastně obdoba klinických přístrojů, které jsou běžně používané v nemocnicích. Ale ten náš přístroj protože je speciálně určen pro malá laboratorní zvířata, tak má řádově vyšší rozlišení. Můžeme sledovat, jak se vyvíjí patogeneze, jak postupuje léčba,“ dává příklady.

Vědci tak mohou díky pokusům doporučit lékařům, jak lépe pomáhat svým pacientům. A to především v případech civilizačních chorob, jako jsou obezita, cukrovka nebo kardiovaskulární onemocnění.

Pro českou medicínu, ale i pro Akademii věd je takový přístroj přínosem.

„On ten přístroj samotný, pokud vím, stál zhruba 11 milionů korun, což taky není málo. Celkový projekt laboratoře a všechny ty úpravy ale byly v hodnotě asi 40 milionů korun. Takže o ten přístroj bude velký zájem,“ slibuje si její předseda Jiří Drahoš.

Pražský Fyziologický ústav Akademie věd získal na unikátní zařízení peníze z Bruselu.

Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít