Uznávaný gemolog zkoumá původ kamenů zdobících korunu sv. Václava
Mineralogovi Jaroslavu Hyršovi by mohl leckdo závidět. Před pár dny si směl u příležitosti výstavy na Pražském hradě zblízka prohlédnout nejcennější části korunovačních klenotů a téměř se jich dotknout. Drahé safíry, spinely i smaragdy ze svatováclavské koruny zaměřil svým spektrofotometrem a teď v laboratoři zkoumá původ kamenů.
Strážci českého národního pokladu mu průzkum povolili po deseti letech. V roce 2003 ale uznávaný český gemolog pracoval jen se spektrometrem, proto doufá, že díky vylepšenému přístroji objeví další novinky.
„Já jsem tam měřil spektra, dělal jsem to spektrofotometrem, který už spektra nahrává na počítač a dá se to později interpretovat,“ potvrzuje.
„Vevnitř je vlastně hranol, který rozkládá světlo na viditelné spektrum, které asi znají lidé z fyziky, a v tom spektru se objevují čáry některých prvků. Ne všech, ale jsou prvky, které dávají čáry ve spektru, je to třeba chrom, železo a podobně,“ popisuje Hyrš přístroj.
Reportérka Michaela Vetešková navštívila laboratoř uznávaného gemologa Jaroslava Hyrše
Ve své střídmě zařízené laboratoři, kterou by v prostředí běžného panelákového sídliště asi hledal jen málokdo, pak gemolog čáry v kamenech třídí, porovnává a hledá místa, kde se takové drahokamy nalézaly.
„To nám dává zajímavé informace třeba o mezinárodním obchodu v té době,“ vysvětluje Hyrš. Karel IV. byl svého času jedním z nejvýznamnějších sběratelů drahokamů. Kameny nakupoval většinou v Asii v oblasti dnešní Barmy, Srí Lanky nebo Afghánistánu.
„Pokud jde o lokality, to je běh na dlouhou trať. Teď jsme tam naměřili řadu spekter třeba u spinelů a ukazuje se nám, že jsou trošku odlišné. Ale my teď vlastně musíme sehnat referenční materiál z lokalit, kde předpokládáme, že to je,“ přibližuje Jaroslav Hyršl.
