Národní archiv uschoval sto tisíc negativů českého fotografa Alexandra Paula
Zákulisí Osvobozeného divadla, českého starostu Chicaga Antonína Čermáka nebo dirigenta Václava Talicha zachytil svým objektivem fotograf Alexandr Paul. Nechal po sobě přes sto tisíc negativů, které dokumentují téměř celé minulé století v českých zemích. Snímky se dnes začaly stěhovat do pražského Národního archivu. Dosud je měla rodina schované v garáži, kde jim ale hrozilo zničení. Teď budou v moderním klimatizovaném depozitáři.
Autobusy, tramvaje, stavební stroje, lidé, obyčejná rušná křižovatka kdesi v centru Prahy. Právě takové věci zachycoval Alexandr Paul na svých fotografiích. A bylo toho mnohem víc, jak ukazuje výstava v atriu Národního archivu na Chodovci.
K vidění jsou jen reprodukce Paulových snímků. Originály a negativy se postupně přestěhují do depozitářů Národního archivu. Včetně snímků na nitrocelulóze.
Národní archiv uschová negativy českého fotografa Alexandra Puala. Podrobnosti zjišťoval Martin Karlík
„Měla krásnou kresbu a byla přesná v podání polotónů,“ popisuje vedoucí oddělení foto- a fonodokumentů Národního archivu Emilie Benešová výhody nitrocelulózy.
Tento materiál je ale výbušný a může se samovznítit. Musí se proto skladovat ve speciálním klimatizovaném boxu s teplotou kolem pěti stupňů Celsia a stálou relativní vlhkostí kolem 35 procent. „Tam nám to docela určitě nevybouchne,“ usmívá se Emilie Benešová.
Právě kvůli nebezpečí výbuchu vyhláška v 60. letech používání nitrocelulózy fotografům zakázala. „Právě proto, že ten materiál byl velmi kvalitní, tak si ho nakupovali do zásoby a používali ho ještě mnohem později,“ dodává.
Do Národního archivu se stěhují i negativy z jiných materiálů a fotky, které jsou teď jen naskládané v krabicích v garáži.
Alexandr Paul se narodil v roce 1907 a zemřel v 74 letech. „Vyučil se ve známém pražském ateliéru Zelenka, oženil se se Zelenkovou dcerou. V roce 1931 založili s Františkem Illkem společný ateliér, který se po zhruba dvaceti letech rozpadl. Někdy v roce 1956 se rozdělili,“ přibližuje život fotografa Emilie Benešová z Národního archivu.
