Ve věku 93 let zemřela spisovatelka Květa Legátová, autorka knihy Želary
Ve věku 93 let dnes v noci zemřela spisovatelka a tvůrkyně rozhlasových her Květa Legátová. Slávu jí přinesla hlavně povídková kniha Želary a novela Jozova Hanule, které se staly předlohou známého celovečerního filmu Ondřeje Trojana Želary. Za Želary jí také byla v roce 2002 byla udělena Státní cena za literaturu.
„Ona to byla taková žena z předminulého století, žila tak jednoduše a prostě. Byla to úžasná, velice chytrá, sečtělá, vzdělaná ženská. Byla sice křehká, ale velice silná osobnost,“ vzpomíná režisér Ondřej Trojan.
Květa Legátová se narodila 3. listopadu 1919, původně se jmenovala Věra Hofmanová. Na brněnské univerzitě vystudovala češtinu, němčinu, fyziku a matematiku.
Celý život ale pracovala jako učitelka v Beskydech. Tamní prostředí jí posloužilo jako zdroj inspirace pro psaní knih.
„Kdybyste chtěl, abych vám do půlnoci vykládala galerii postav a mohl byste si volit buď ze svých kolegů, ze svých žáků, ze svých sousedů, tak by byl jeden příběh vedle druhého. Mě totiž to strašně zajímá. Já bych mohla psát rukama nohama, kdyby šlo jenom o toto," řekla autorka v roce 2002 Rádiu Praha.
Své literární pokusy skrývala za pseudonymy, většinou se podepisovala jmény svých kamarádek. První kniha Květy Legátové vyšla v roce 1957, v roce 1961 vydala dívčí román Korda Dabrová.
Rovněž přispívala do časopisu Host do domu. Komunistický režim však její tvorbě příliš nakloněný nebyl.
„Mrzí mě, že nemohla vydávat knihy, protože si myslím, že byly zajímavé i nějaké její filozofické úvahy o světě. Ona měla velký problém s jakýmkoliv dogmatismem, ať už to byl ten komunistický, nebo osobní problémy s dogmatismy různých církví a strašně pěkně o tom povídala, v čem je to zajímavé,“ říká Ondřej Trojan.
Kromě knih napsala také několik pohádek a rozhlasových her, přičemž za hru Pro každého nebe patřící získala cenu Prix Bohemia. V roce 2006 vydala soubor detektivních povídek Nic není tak prosté.
