Vetřelci z chatrče
Jihoafrický režisér a scenárista Neill Blomkamp vzbudil svým celovečerním debutem District 9 mimořádný ohlas u diváků i kritiky. Není divu, natočil totiž film stejnou měrou odvozený jako originální, a navíc se mu podařilo oblíbený sci-fi žánr chytře obohatit o sociální a politický rozměr.
NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU RECENZI!
Silný výchozí nápad je dvojsečná zbraň - dokáže přilákat značnou pozornost a zároveň budí velká očekávání, jak s ním bude naloženo. Distrikt 9 naštěstí svou inteligentní zápletku rozvíjí způsobem, který uspokojuje jak diváckou touhu po vzrušení tak po nečekaných nápadech a stylových inovacích.
Myšlenka pojmout příchod mimozemské civilizace na Zemi nikoli jako počátek nevyhnutelné války světů, ale jako výzvu k záchranné misi, jejíž důsledky budou sloužit k odhalování pokřivené a xenofobní lidské přirozenosti, je původní a neotřelá. "Vetřelci" nejsou v Blomkampově snímku krvelačnou hordou dobyvatelů, nýbrž zuboženou kolonií vyhnanců, ke kterým se lidstvo musí prořezat skrze pancíř jejich lodi. Není náhodou, že mimozemšťané, překřtění lidmi kvůli stavbě svých těl na "kreveťáky", přistanou nad jihoafrickou metropolí Johannesburgem. Velkoměsto, historicky poznamenané zkušeností apartheidu, je ideálním prostředím pro individuální příběh pilného úředníka, jehož tkáň je během rozsáhlé vystěhovávací akce, které velí, kontaminována mimozemskou DNA.
Stejně jako scenáristé po ploše filmu rozsívají originální nápady (např. biotechnologické zbraně aktivovatelné pouze vetřelčí rukou), roubuje i režisér na sci-fi skelet další formální přesahy. Úvodní sekvence, využívající ručních kamer a televizního zoomování, je pojatá jako fiktivní dokument, zatímco převážná většina snímku je spektakulární akční podívanou, která zároveň velmi dobře funguje coby sociální alegorie.
Distrikt 9 je film, který je o to lepší, čím méně o něm víte. Místo zabíhání do dějových podrobností se spíš vyplatí podtrhnout fakt, že příběh nenápadného hrdiny, který si divácké sympatie získává jen zvolna, přitakává aktuálnímu trendu apokalyptických vizí, aniž by byl plně nihilistický. Půjčuje si nápady z Cronenbergovy Mouchy i z loňského doku-dramatického sci-fi Cloverfield, důvtipně kloubí humor a motivy z kultovního Tetsua s patosem blízkým spíše Spielbergovu hitu E.T.- Mimozemšťan. Staví je ale na zcela nové základy, které mu umožňují zkonstruovat dechberoucí historku o muži, který v sobě objevil člověka až díky vetřelčímu tělu.
Hodnocení: 80%
