Můžou se o válce říkat vtipy? ‚Ukrajinci vyhrávají, na náš stand-up v Kyjevě už chodí i cizinci,‘ tvrdí komici
Smích a vtip je podle stand-up komiků na Ukrajině často to jediné, co jim ani krutost ruské invaze proti jejich zemi nemůže vzít. Mají za to, že jejich vystoupení nahraná na internet nebo živě před publikem pomáhá Ukrajincům zůstat ve spojení s realitou, ale zároveň se trochu rozptýlit.
Večer v Kyjevě na konci pracovního dne, stand-up komička Maryna v sále plném hlavně mladých lidí právě dovyprávěla jeden ze svých vtipů o tom, jak ji zimní ruské útoky na infrastrukturu ukrajinské metropole zastihly zcela nepřipravenou. Bez zásob jídla, bez vody, bez nabitého telefonu. Pochopila, jak v přírodě funguje přirozený výběr.
Poslechněte si reportáž Jany Karasové o ukrajinských stand-up komicích v audiozáznamu.
„Volala jsem kamarádce, která žije na druhém konci Kyjeva, jestli je v pohodě. A ta mi říká: Jasně, jsem ve vaně...“ nechá Maryna divákům krátkou pauzu, aby si sami vybavili, kolikrát se při dronových útocích na Kyjev oni sami schovávali v chladné koupelně za světla svíček.
Lidé, kterým se při poplachu nechce sbíhat do úkrytu, ale nechtějí možné nebezpečí ignorovat, dodržují takzvané pravidlo dvou stěn. Hledají v bytě místo, na kterém je od vnějšího světa dělí právě alespoň dvě stěny. Právě koupelna často bývá jediná místnost v bytě, která toto pravidlo splňuje.
„Seděla ve vaně... ve vaně s horkou vodou,“ vypráví dál Maryna a publikum se rozesměje. Přišli se totiž pobavit, ale na válku zapomenout nechtějí.
Vstupné na akci poputuje jedné z mnoha organizací, které podporují vojáky – v tomto případě hlavně vojákyně – na frontě. Někteří přišli, aby přispěli, jiné přitáhli na charitativní akci právě stand-up komici.
„Myslím si, že zájem lidí i trochu narostl. Je to jedna z věcí, která jim pomáhá zůstat ve spojení s realitou a zároveň se trochu rozptýlit. Je těžké neustále sledovat zprávy, někdy potřebujete prostě něco jiného. A stand-up může v tomto pomoct,“ vysvětluje Maryna s odkazem na knihu o smíchu, kterou nedávno začala číst.
Zasmát se nepříteli
„Došlo mi, že smích je často jediná věc, kterou mám. Někdy se můžete cítit naprosto zoufale, smutně. Nemůžete ale do nekonečna plakat. Nemůžete navždy smutnit. I když se může zdát těžké to změnit. Všechno, co nakonec můžete udělat, je zasmát se dané situaci. Pokud se totiž můžete smát svému nepříteli, zvládnete pak cokoliv,“ dodává.
Z vrátného udělali ředitele, popisuje šéf chersonského divadla, jak fungovalo za ruské okupace
Číst článek
Večer mluví Maryna ukrajinsky na ukrajinské publikum. Jako stand-up komička ale vystupuje i v angličtině. Dřív byly anglické stand-up show v Kyjevě podle Maryny docela populární, teď se pomalu vrací zpět i se zahraničním publikem.
„Většinou jsou to pracovníci mezinárodních organizací a ambasád nebo novináři. Takže znají kontext našich vtipů. Nedávno na jednu akci přišlo tak sedm cizinců, což je zatím rekord od loňského 24. února, kdy ruská invaze začala. Vypadá to, že už jako Ukrajinci vyhráváme, když už se vrací i cizinci. Jo, a toto není můj vlastní vtip, to vymyslela jiná stand-up komička. Takže mne, prosím, necitujte,“ upozorňuje.
Nakonec Maryna svolí, že její slova můžou zaznít. Narážku původně vymyslela komička, která si říká Anya Kočegura. Žen dřív bývalo podle Maryny v ukrajinském standupu jen málo, asi tak podobně jako komiků vystupujících v ukrajinštině.
„Když jsem začínala, na vystoupeních se nás potkalo tak patnáct a já jsem byla jediná vystupující v ukrajinštině a taky jediná žena,“ poznamenává.
Rusky, nebo ukrajinsky?
Sama nejdřív zvažovala, jestli by taky neměla vystupovat v ruštině. Vždyť v Rusku i studovala, přestože se narodila na jihozápadě Ukrajiny. Nakonec se ale Maryna rozhodla, že na mikrofon bude mluvit ukrajinsky. I když v tom často byla v roce 2017 sama.
„Za poslední roky se situace změnila a víc a víc komiků přechází na ukrajinštinu,“ dodává Maryna.
To platí i pro Dymu, který po Maryně převzal mikrofon. Dřív se lidi snažil rozesmát ve svém mateřském jazyce – v ruštině. Teď publikum v ukrajinštině baví narážkami na své marné pokusy o hledání smyslu života.
Vypráví o tom, jak si nedávno vzal z útulku psa, a až po pár dnech mu došlo, že je to živá bytost, o kterou se musí pravidelně starat, ne piano, které může nechat stát v rohu pokoje.
Vtipkuje, když se snaží publiku přiblížit podstatu nudy nebo absurdnost srovnávání se a poměřování sil. Dymova filozoficko-existenciální témata ruský útok na Ukrajinu příliš neovlivnil.
„Vždycky jsem se snažil nějak dotýkat tématu smrti a smrtelnosti. Takže má témata válka příliš nezměnila. Bylo to aktuální před válkou, je teď a bude zase v době míru,“ vysvětluje Dyma.
Válka proti ruské invazi nicméně podle Maryny ukrajinský stand-up protříbila.
„Publikum je teď mnohem víc vnímavé. Nikdy nevíte, jestli v něm nesedí někdo, kdo někoho ztratil, kdo přišel o dům, o své příbuzné. Někdo, kdo je v armádě a možná viděl umírat lidi pod palbou. Takže prostě musíte být opatrnější,“ přiznává Maryna.
I proto Maryna po vystoupení prohodí ještě pár slov s diváky, aby zjistila, jestli i tentokrát zvolila slova, která pobavila a neublížila.
