Bývalí američtí prezidenti Bill Clinton, George H. W. Bush a George W. Bush. Politička a diplomatka českého původu Madeleine Albrightová. Písničkářka Suzanne Vega. Historik a univerzitní profesor Timothy Snyder.

Tato šestice spolu s několika dalšími americkými představiteli politické a umělecké scény se rozhodla v rámci projektu Havel Conversations (Hovory o Havlovi) sdílet své vzpomínky na Václava Havla.

Výsledkem je útlá sbírka rozhovorů, které vznikly mezi lety 2016 a 2017 pod záštitou Nadace Knihovny Václava Havla v New Yorku. Obsahuje úvodní slovo obou autorek, novinářek Rosamund Johnstonové a Lenky Kabrhelové, a stejně tak i předmluvu Petra Pitharta.

„Havel Conversations vznikly jako první dlouhodobý projekt orální historie Nadace Knihovny Václava Havla v New Yorku. Naším cílem bylo zachytit vzpomínky a názory významných Američanů, kteří patřili mezi Havlovy přátele nebo byli inspirováni jeho dílem,“ vysvětluje v závěru knihy organizátorka celého projektu Pavla Niklová.

O devět rozhovorů se postarali tři tazatelé. Sedm z nich vedla Kabrhelová, další dva si pak rozdělili Johnstonová a Martin Řezníček z České televize, kteří zpovídali překladatele Václava Havla do angličtiny, novináře a spisovatele Paula Wilsona a politika Henryho Kissingera. Desítku rozhovorů kompletuje starší rozhovor bývalého americké velvyslance v Česku Craiga Stapletona s prezidenty Bushovými.

Jak přiznala Kabrhelová v rozhovoru pro Český rozhlas Plus, jméno Václava Havla skutečně otvírá dveře. „Všechny osobnosti o něm chtěly sdílet své myšlenky. Na druhou stranu, ono to nikdy není úplně lehké oslovovat třeba Billa Clintona. Madeleine Albrightová je velmi ochotná ke všemu, co se týká České republiky, ale přece jenom ti lidé mají většinou velmi plný kalendář,“ popsala novinářka.

S Johnstonovou probíraly pravidla sběru orální historie a dohodly se, že si pro osobnosti připraví stejný set otázek. „Ptaly jsme se na reflexi Havla jako politika, jako blízkého přítele. Potom zjistíte, že samozřejmě ne všechny osobnosti k němu měly stejný vztah, takže ne o všech věcech můžou mluvit zcela sofistikovaně. Ne každý měl třeba nastudované jeho literární dílo,“ vysvětluje Kabrhelová.

„Dalšími oddíly byly Havel jako autor, Havel jako politik – co mohly být jeho přešlapy, hodnoceno zpětně – Havel a lidská práva. A pak otázka „co kdyby“. Tu nikdo nemáme moc rád, v tomhle směru ale měla svou váhu, protože se to všechno dělo v roce 2016 a 2017, kdy Spojené státy procházely obrovskou změnou, do prezidentského křesla byl tehdy volen a zvolen Donald Trump. Otázka se týkala všech změn na světové scéně, nárůstu populismu, nárůstu nacionalismu a odhadům, co by tomu řekl Václav Havel. Ale ono to pak spíš směřovalo k tomu, co si ty dotyčné osobnosti myslí o dnešku. To byly zajímavé úvahy.“

Lenka Kabrhelová je novinářka. Jako zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu působila několik let ve Spojených státech amerických a v Rusku. Dříve pracovala také pro BBC. Dnes pro rozhlas připravuje oblíbený podcast Vinohradská 12.

Rosamund Johnstonová je novinářka a historička. Věnuje se především orální historii a dějinám střední Evropy, zejména pak České republice.

Pokud se chcete zapojit do soutěže o 10 podepsaných knih Havel v Americe, napište nám až do tohoto pátku 11. října do 18.00 na e-mailovou adresu soutez.irozhlas@rozhlas.cz odpověď na následující otázku:

Co daroval Václav Havel tehdejšímu americkému prezidentovi Billu Clintonovi při jeho státní návštěvě v České republice roku 1994?

Do odpovědi uveďte:

• Jméno a příjmení
• Adresu pro případ výhry
• Telefon, případně e-mail

Výherce bude server iROZHLAS.cz losovat ze správných odpovědí, každý se může v daném kole účastnit pouze jednou. Více se dočtete v pravidlech.

red Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít