Historik Jiras představil novou knihu o dějinách Barrandova. Mapuje konec války i těžká 50. léta
Čtvrtou obsáhlou publikaci věnovanou historii barrandovských studií představil v sobotu na filmovém festivalu v Karlových Varech historik Pavel Jiras. Knížka Barrandov IV se věnuje letům 1945 až 1960 a autor se v ní pokusil do povědomí veřejnosti vrátit některé osobnosti, které pod tlakem předešlého režimu zmizely z historie veřejného života.
Jiras tak už počtvrté přiblížil minulost barrandovské továrny na sny, která je od roku 1933 synonymem české kinematografie. Čtvrtý díl se jmenuje Nešťastně šťastná generace a Jiras v sobotu vysvětlil její nesnáze.
5:00
Cenzura fungovala vždycky, říká o ,trezorových filmech‘ z období normalizace publicistka Bláhová
Číst článek
„Byl konec války, to bylo štěstí, i události, které následovaly potom, byla také krátká etapa štěstí, lidé očekávali, že se bude rozvíjet umění, demokracie,“ uvedl. Potom však, jak říká, převážila v části společnosti sympatie k Rudé armádě, jíž nelze upřít podíl na osvobození země. „Ale ta až nerozumná sympatie k osvoboditelům vedla k tomu, že se režim obrátil až v novou totalitní zvůli a moc,“ říká.
Přišel rok 1948 s komunistickým pučem. „Je nás jen deset milionů a každá chytrá hlava, která ubyde, hluboce schází. Chtěl jsem ukázat určité pravdy v nezkreslené formě, aby to bylo pro nastupující filmařskou a nejen filmařskou generaci zřejmé, že kolaborovat je strašný hřích a nemá se to,“ řekl historik.
‚Báječné výšiny‘
Kniha by měla podle něj dávat příklad i povzbuzení k tomu, že tvůrci v těžké době musejí vytrvat ve své touze, „napájet se ze zdrojů, jako je poezie nebo divadlo, aby pak film byl o to barvitější, plnější“.
„Je třeba věřit v lepší příští, a ono to lepší přišlo. Symbolicky to naznačil i Max Urban, když na Barrandově postavil budovu studií ve tvaru vzlétajícího ptáka Fénixe. Věřilo se, že film bude vzlétat k báječným výšinám,“ připomněl meziválečnou dobu.
Restaurace, bistro, apartmány. Rekonstrukce Barrandovských teras skončí za dva tři roky
Číst článek
První díl barrandovské publikace vyšel v roce 2003. Pod názvem Barrandov - Vzestup k výšinám se zabýval proměnou místa na nejluxusnější periferii metropole. Shrnul nejdůležitější události i osobnosti, které rozhodly o vzniku společnosti A-B a jejím významu pro vybudování filmových ateliérů.
Druhý díl měl podtitul Zlatý věk. I v něm byly stovky fotografií z Jirasova archivu, fondů akciové společnosti Barrandov Studio, Národního filmového archivu a soukromých zdrojů, včetně sbírek bývalých zaměstnanců.
Třetí kniha s názvem Oáza uprostřed běsů - Barrandov III se zaměřila na léta 1938 až 1945, kdy za německé okupace paradoxně vznikly mnohé klenoty české filmové tvorby, které dodnes lákají k televizním obrazovkám.
