Probírat se písničkami z posledních 20 let je terapie, říká zpěvačka Langerová
V roce 2004 vyhrála Aneta Langerová první sérii soutěže Česko hledá Superstar. O 20 let později oslavuje zpěvačka a skladatelka dvě dekády na hudební scéně koncertním turné a dvojalbem. „Hudba v člověku probouzí nějaké buňky, které ho potom drží celou dobu,“ popisuje pro Radiožurnál svůj prožitek Langerová. Jaké je to ohlížet se za uplynulými dvěma dekádami? Čím je pro Anetu Langerovou hudba a co by zpěvačka poradila svému staršímu já?
Vaše učitelka zpěvu vám v začátcích řekla: „Když se vydáš na tuto cestu, budeš poutník, člověk, který pozoruje. Bude to až taková duchovní cesta.“ Já v hudbě nežiji, ale zajímalo by mě, co mě hudba pro život může naučit?
Jsou to velmi, velmi niterné chvíle sám se sebou. Člověk stojí sám před sebou. Nemusí to být jenom v hudbě, je to v různých věcech, ale neuteče před sebou. Vnímá, má otevřené srdce, naučí se být sám se sebou v bezpečí a má v sobě obrovskou oporu. Hudba v něm probouzí nějaké buňky, které ho potom drží celou dobu. Alespoň já to tak mám.
Spojení s přírodou je pro mě jako spojení sama se sebou, popisuje zpěvačka a skladatelka Aneta Langerová
Všichni se vás ptají, co byste poradila svému o 20 let mladšímu já. Mě by zajímalo, co byste poradila svému o 20 let staršímu já.
Přála bych si, abych více odpočívala, abych si víc užívala hudbu, abych neměla takový pocit zodpovědnosti. Abych se víc uvolnila a byla bezprostřednější v tom, co tvořím a jak to tvořím. Přála bych si do těch dalších dvaceti let lehkost.
Průřez dvacetiletím na hudební scéně vypadá tak, že si člověk poslechne všechno možné. Také si poslechne svůj hlas. Jak zněla Aneta Langerová vašima ušima před 20 lety?
Ten vývoj je hrozně zajímavý. Když jsem byla dítě, zpívala jsem takovým hodně plným hlasem. Poté, když jsem měla možnost nahrát své první autorštější album Dotyk, zním trošku jako pára nad hrncem. Říkám si „Bože můj, co to je?“. Tak strašně jsem se bála do toho vstoupit, tak moc jsem se bála, že se to projevilo i na hlase. Je to vlastně velmi jemné na to, jak jsem normálně zpívala.
Aneta, nebo Šárka? Před 20 lety Česko začalo hledat první Superstar
Číst článek
Když se člověk probírá těmi písničkami za posledních 20 let, je to asi i terapie, ne?
Terapie to je. Člověk otevírá témata nebo situace znovu, a tak se samozřejmě k něčemu vrací. Uvědomuji si, jak jsem se asi musela cítit, také jsem si hodně věcí odpustila. Připadalo mi to ale spíš vtipné, opravdu jsem se u toho nasmála. Ať už během výběru fotek do alba samotného, anebo písní a vzpomínek.
Posílala jsem různé fotografie i svým spolupracovníkům. Tímto jim velmi děkuji, že mě provázeli touto cestou anebo že mi zkřížili cestu a něco jsme vytvořili, něco mě naučili.
Ve vašich písničkách vnímám spojení s přírodou. Ať už je to v písni Na horách sněží, která je nádherná, anebo Strom. Jak moc je pro vás důležité být venku?
Velmi důležité. Někdo se mě neustále ptá na spojení s přírodou, jaký k tomu mám vztah anebo jak je to důležité pro člověka. Čím dál tím víc si uvědomuji, že já jsem příroda, že i vy jste příroda, všichni jsme příroda. Spojení s přírodou je pro mě jako spojení sama se sebou.
Jaké to bylo pro Anetu Langerovou po vítězství v Superstar v roce 2004? Jaké má zpěvačka cestovatelské příhody? Poslechněte si celý rozhovor, audio je v úvodu článku.
