U zdi v Praze lidé vzpomínali na Lennona. ‚Policie setkání čas od času rozehnala,‘ vzpomíná novinář
Je to přesně 40 let, co svět přišel o Johna Lennona. Nečekaná smrt legendárního Brouka otřásla celým světem. Třeba v tehdejším socialistickém Československu se lidé začali spontánně scházet u jedné pražské zdi na Kampě, kterou nyní známe jako Lennonovu.
Vzkazy na takzvané zdi nářků u Maltézského náměstí se objevovaly už od 60. let, ale po Lennonově vraždě kdosi využil prázdné kamenné desky, která bývala zřejmě součástí veřejného vodovodu, k vytvoření symbolického náhrobku.
‚Nebyli jsme schopní ho oživit.‘ Před 40 lety zemřel John Lennon, jeho vrah je stále ve vězení
Číst článek
Neznámý autor křídou napsal „Za Johna Lennona“ a nad nápis nakreslil kříž. Lidé tam nosili květiny, svíčky a fotografie. Scházeli se tam pak každého 8. prosince.
„Čas od času tam přišla policie a to setkání rozehnala nebo si napsala adresy a jména některých vybraných účastníků a pak je zvala na výslechy a popotahovala za to, že si dovolili připomenout Johna Lennona,“ zavzpomínal pro Radiožurnál na neformální setkání Ondřej Bezr z kulturní rubriky Lidových novin.
„Přijde mi paradoxní, že přestože je mnohými považován za velkého levičáka, tak komunistům tedy po chuti rozhodně nebyl,“ dodal.
Experimenty ve studiu
Lennonův hudební vliv, ať už jako člena Beatles, nebo jako sólového zpěváka, je podle Bezra nezpochybnitelný a v rámci dvacátého století naprosto výjimečný.
Všechny bratrovy desky jsem vyhodila. Dnes bych za ně dostala jmění, říká Lennonova sestra
Číst článek
„Ten odkaz je dodnes živý a všechny desky se dají poslouchat. Jsou prostě stále aktuální a dodnes vlivné v různých vlnách. V rámci popové nebo rockové scény se k nim stále nové generace nějak vymezují nebo se jimi nechávají inspirovat,“ přibližuje.
Beatles zkrátka uměli dělat dobré, melodické písničky. Bylo to také tím, že samotné nahrávací studio používali jako další hudební nástroj - nebáli se ojedinělých postupů převzatých třeba ze soudobé vážné hudby.
Hodně velké slovo v tomto ohledu měl jejich producent George Martin, ale pochopitelně, že tvůrci byli hlavně samotní Beatles.
„Přišli jako jedni z prvních se spoustou takových možná detailních postupů, které jsou ale velmi zajímavé a podstatné, jako byla kytarová zpětná vazba nebo puštění nahraného pásku pozpátku,“ doplňuje Bezr.
Poslední zmiňovaný postup zvolili třeba v písni Tomorrow Never Knows na albu Revolver z roku 1966.
Inspirace květinou
Druhá manželka Yoko Ono, drogy, politický aktivismus, deprese - období po rozpadu Beatles v roce 1970 bylo pro Johna Lennona velmi bouřlivé. Nicméně jeho hudební tvorba na síle neztrácela. Do své smrti stihl vydat sedm studiových desek.
Lennonovy sólové desky
- 1970: John Lennon/Plastic Ono Band
- 1971: Imagine
- 1972: Sometime In New York City
- 1973: Mind Games
- 1974: Walls and Bridges
- 1975: Rock'n'Roll
- 1980: Double Fantasy
Z nich nejpopulárnější je ta druhá s názvem Imagine. Byla méně avantgardní než ta předchozí a jak sám Lennon řekl, chtěl, aby byla zalitá čokoládovou polevou a tím pádem zajímavější pro širší publikum.
Poslední téměř dvouhodinový velmi osobní rozhovor s Lennonem a jeho ženou vznikl jen pár hodin před vraždou.
Lennon v něm mluví o výchově syna Seana a také o své poslední desce Double Fantasy, která vznikla po pětileté pauze.
K názvu ho inspiroval výlet s malým Seanem do botanické zahrady na Bermudách, kde viděl fotografii frézie s názvem „double fantasy“. Nyní je tam pomník věnovaný této události.
V rozhovoru Lennon mluvil také o plánovaném koncertním turné, na které by se s Yoko Ono vydali po nahrání další desky.