Stopy skladatele Dvořáka v New Yorku. Z domu na konzervatoř to měl čtyři minuty, ani jedno už nestojí
Tento týden to bude 130 let od premiéry Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka. Zkomponoval ji v době svého působení v Americe coby ředitel Národní konzervatoře v New Yorku. Nezůstal ale jen v největším městě Spojených států. Vydal se i na Středozápad a do dalších míst. Některá navštívíme v seriálu Radiožurnálu po stopách Antonína Dvořáka v Americe. Začínáme v New Yorku.
S kurátorkou Majdou Kalab se jdeme podívat po stopách Antonína Dvořáka v New Yorku. Začínáme tam, kde Dvořák v prvních dnech svého pobytu bydlel.
Po stopách skladatele Antonína Dvořáka se v New Yorku vydal zpravodaj Pavel Novák
Jsme na rohu 18. ulice a Park Avenue. Tady kdysi stával hotel Clarendon, ve kterém se Dvořákovi ubytovali, když přijeli do New Yorku. Dnes je tady banka.
Tady Dvořák viděl při oslavách výročí objevení Ameriky veliký průvod. Byl jím tak uchvácen, že se domů vrátil až ve dvě hodiny v noci. A viděl rozmanitost, kterou Amerika nabízí a která ho inspirovala k mnohým skladbám.
Když Dvořák do New Yorku v září 1892 přijel, bydlel první tři týdny v hotelu a jeho manželka Anna hledala v okolí konzervatoře vhodný byt. Našla ho na 17. ulici. Na stejné, jako byla i konzervatoř, kde Dvořák pracoval. Dům, ve kterém Dvořák s rodinou bydlel, stejně jako jeho někdejší pracoviště už ale dnes nestojí.
Teď jsme na rohu 17. ulice a ulice Irving, kde kdysi stávala v řadě budov konzervatoř, jejíž byl Antonín Dvořák ředitelem. Dnes je tady střední škola. Je to vysoká budova z pozdější doby, protože budovy, ve kterých byla konzervatoř, byly počátkem 20. století zbourány. Ale jeden dům tady podle Majdy Kalab ještě zůstal.
Dvořák měl kromě vyučování také podle smlouvy s konzervatoří dirigovat několik koncertů. Poprvé vystoupil před newyorské publikum 27. října 1892 se svými předehrami Příroda, Othello a Karneval.
Ve svých dopisech do Evropy psal, že z konzervatoře domů mu to trvá čtyři minuty svižné chůze. Blížíme se k bloku domů na 17. ulici naproti parku Stuyvesant. V něm je dnes Dvořákova busta.
Došli jsme na konec ohrazeného parku mezi domy. Tady je ortopedická klinika. Kdysi tu stával dům, ve kterém Dvořák bydlel. Šli jsme sem pět minut čtyřicet vteřin. V jeho době ale ještě nebyly semafory.
Umělá inteligence může být hudebním skladatelem. Dokončila už třeba práce Dvořáka nebo Beethovena
Číst článek
Jedním z koníčků Antonína Dvořáka byly vlaky. Lokomotivy si ale sem na nádraží Grand Central nemohl chodit prohlížet. Vstup byl možný jen s jízdenkou. Jezdil se tedy dívat do přístavu na parníky.
Z tohoto nádraží se ale vydával na své cesty po Americe. My se odtud v dalším díle seriálu vypravíme do městečka Spillville v Iowě, kde s celou rodinou strávil první americké prázdniny.
Při tvorbě seriálu byly použity publikace
– Novosvětská, Miroslav Ivanov, 1984 Panorama,
– Nejraději mne tituloval indiánem, Kateřina Nová, Veronika Vejvodová, 2016 Národní muzeum
