Martin Scorsese je filmař z kategorie staří mistři dneška. Je to ovšem mistr plný energie a nápadů. Potvrzuje to jeho nový, mnohovrstevnatý snímek Zabijáci rozkvetlého měsíce. Pojednává o zákeřných a společensky široce akceptovaných vraždách osedžských indiánů v Oklahomě v první třetině 20. století. Pošesté se v hlavní roli Scorseseho filmu objevuje Leonardo DiCaprio, tentokrát jako manžel indiánské ženy.

Premiéry Pavla Sladkého Oklahoma City 10:13 19. října 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Scorsese, americký režisér proslulý díky filmům jako Zuřící býk, Mafiáni, Vlk z Wall Street a mnohých dalších, je žijící legenda současné kinematografie. Jednak kvůli své vlastní filmové tvorbě rozpínající se už přes sedm dekád, ale i díky své producentské práci podporující filmaře a filmařky po celém světě. Anebo díky nadaci The Film Foundation, která restauruje klasické filmy světové kinematografie.

Scorseseho celoživotní vášeň pro film je nezpochybnitelná. Stejně jako energie, kterou stále vrhá do nových projektů.

Svou novinku natočil osmdesátiletý režisér podle non-fiction knihy novináře Davida Granna s názvem Killers of The Flower Moon. V češtině vyšla v nekvalitním překladu a pod poněkud dryáčnickým názvem Krvavý prachy aneb Osedžské masové vraždy a zrod FBI. Je tedy dobře, že se distributor nedržel zavedeného úzu zachovat stávající knižní název, jakkoli titul Zabijáci rozkvetlého měsíce tedy také není žádné terno.

Žít jen do padesáti, pak se stát rostlinnou potravou. Sci-fi White Plastic Sky je melancholická love story

Číst článek

Z bestsellerové předlohy si Scorsese bere šokující historické události a souvislosti, ale kompletně opouští její strukturu i perspektivu. Nezabývá se například takřka vůbec vznikem FBI, která se právě na těchto případech zformovala, nebo perspektivou autora.

Málo čestných mezi bělochy

Z jakých událostí tedy film vychází? Osedžský lid byl nucen několikrát opustit svoje kmenová území, až se usadil v neúrodné Oklahomě, kterou už nikdy nehodlal opustit. Tam se ovšem našla ropa a indiáni zbohatli.

Na jejich majetek dostali zálusk bílí přistěhovalci. Obrazy „divochů“ v autech, kavárnách a restauracích považovali s pocitem zraněné nadřazenosti za pobuřující. Osedžský majetek ale nebylo možné odkupovat, protože kmenová rada včas rozhodla o majetkovém podílnictví uvnitř kmene. Bylo tedy potřeba dát chamtivosti jinou strategii.

Indiáni byli bělochy označováni za nesvéprávné a o jejich majetku rozhodovali poručníci. O peníze takřka na každý nákup si museli požádat. „Nemodlili jsme se za skvělý život, ale pouze za život,“ zazní hořce na kmenovém shromáždění od náčelníka, který bilancuje převahu negativ vzešlých z ropného bohatství.

Do Oklahomy přišla celá řada bělochů, kteří se ženili s Osedžkami a hodlali si pomoct k dědictví tím, že „urychlí jejich smrt“. Nejrůznější rádobykřesťanské výmluvy chabě zakrývaly brutální rasismus.

A nešlo o prohřešky jednotlivců. Grannova kniha poukazuje na systémovou, genocidní povahu osedžských vražd. Mezi mocnými, úřady, policií, lékaři a vykonavateli vražd vznikla síť vztahů, která zakrývala postupné vyhlazování celých indiánských rodin, ale i případných konkurentů v boji o dědictví.

Na tom, aby peníze doputovaly tam, kam bylo třeba, participovalo velké množství lidí. „Mezi bělochy byli dozajista i čestní lidé, ale bylo jich hodně málo,“ konstatuje Grann ve své knize.

Zde jsou vlci

Hlavním hrdinou Scorseseho filmu je Ernest Burkhart v podání Leonarda DiCapria – hezký, ale nepříliš důvtipný muž, který do Oklahomy přichází za štěstím. A za svým mocným strýcem Williamem Halem (Robert De Niro), kterému se přezdívá Král osedžských vrchů. Srdcem filmu je ale Lily Gladstoneová v roli jeho osedžské manželky Mollie.

Gladstoneovou, patrně nejznámější indiánskou herečku současnosti, můžeme znát například z filmů americké nezávislé režisérky Kelly Reichardtové. Je ztělesněním kmenové důstojnosti, moderní žena s úctou k tradicím, napadená stejně jako její krajané morem chamtivosti, která nezná humánních hranic.

„Zavřela jsem oči a držím v srdci dobro,“ říká ve filmu Mollie, kterou svírá strach, zatímco její sestry umírají.

Není to poprvé, co se Scorsese zaobírá velmi kontroverzními postavami amerických dějin. Často jde o lidi, kteří překročili morální hranice, porušovali zákony, případně se zorientovávali v divokém kapitalismu nebo jiné ustavující době, jako ve filmu Gangy New Yorku nebo Vlk z Wall Street.

Jeho snímky tak skrze problematické muže prozkoumávají americké vietnamské trauma (Taxikář), mafiánské praktiky (Mafiáni, Irčan) nebo vznik současné podoby Spojených států (Gangy New Yorku, Zabijáci rozkvetlého měsíce). Intenzivní jsou i proto, že ukazují i lehkost nebo dokonce přitažlivost některých postav jednajících amorálně nebo nejednoznačně.

Proč má Scorseseho film tři hodiny a 26 minut? Usiluje totiž o značnou šíři dobového záběru, portrét Ameriky, morálně spletitou situaci zahrnující velké množství vedlejších příživnických postav a plíživou atmosféru strachu a vyšetřování událostí, ale zároveň nechce rezignovat na signifikantní detaily, například ve vztazích mezi matkou a dcerou v indiánské rodině.

Vedle sebe tak v širokoúhlých obrazech Scorseseho kameramana Rodriga Prieta defilují paradoxy a krutosti americké historie, pouliční marše, kterých se účastní Ku-klux-klan i indiánští veteráni ze světové války, detaily ze zvyklostí osedžských indiánů a spletitá historie bělošských vražd majetných indiánů. Zároveň ale režisér věnuje pozornost detailům v životě ústřední dvojice Ernesta a Mollie Burkhartových.

Otrávená láska

Ernest totiž patrně Mollie skutečně miloval anebo obdivoval, ale zároveň neměl dostatečně silnou páteř na to, aby si přiznal, že řetězec vraždění nevyhnutelně směřuje právě k ní. Když mu nezbylo než to naplno pochopit, vzal zavděk cynicky vyhýbavými vysvětleními, která mu poskytl mocný strýček Hale.

Proto také Scorsese inscenuje několik dialogů, které mají povahu výslechu, očistce a devastace svědomí s pomocí výrazných kamerových úhlů, například podhledů, a v interiérech, které působí až dojmem vnitřního prostoru mysli Ernesta Burharta anebo zlého snu.

Ernest je ve výsledku naprosto zmatený, co znamená „udělat správnou věc“, spíš než že by byl podle Scorseseho esenciální zloduch-hybatel. Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou tak mimo jiné filmem o plíživém šíření bezpráví založeného na akceptování zločinu coby normálního stavu.

Scorsese ale film nenatočil proto, aby soudil. Epilog filmu tvoří rozhlasová true crime show, ve které pátrání po spravedlnosti slouží jako prostředek propagace FBI. Režisér ji jemně ironicky protkal virbly a reklamními vsuvkami a objeví se na pódiu i coby vypravěč osobně.

Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou velkým filmem, ve kterém není nouze o vlky, hyeny, kojoty a zajíce v lidské podobě. Všichni žijí ve společnosti prostoupené nerovností. A z ní může vzejít prakticky cokoli.

Snímek Zabijáci rozkvetlého měsíce měl premiéru na festivalu v Benátkách. V českých kinech měl premiéru 19. října 2023.

Pavel Sladký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít