Bod obnovy je velký debut celé řady tvůrců: hlavní herečky, producenta a samozřejmě režiséra. Film totiž natočil absolvent Fakulty multimediálních komunikací na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně Robert Hloz.

Jde zároveň o pozoruhodný producentský počin Jana Kallisty. Ten Bod obnovy připravil také jako svůj debut v mezinárodní koprodukci, film vznikl s přispěním Srbska, Slovenska a Polska. Podařilo se mu ambiciózní futuristický námět zredukovat na realizovatelnou úroveň.

Čím víc zohledníme producentskou stránku, a budeme tedy k filmu přistupovat v zásadě kolegiálně, tím spíš oceníme výsledky práce, které na něm byly odvedeny.

Jde o seriózní žánrový pokus, který se nepohybuje na hranici poloamatérské tvorby, jako tomu bylo například v případě hororu Bod zlomu, ani není artovým dramatem, které výchozí science-fiction element ponechává spíše v pozadí, jako byla Běžná selhání – to abychom jmenovali dva domácí příklady z nedávné minulosti.

Příležitosti na Bodu obnovy pro sebe vytvořila nová generace filmových tvůrců se žánrovými vzory. Režisér navíc nevzešel z FAMU a to, že v Česku není jen jeden režisérský zdroj absolventů, může být z dlouhodobého hlediska jedině výhodou.  

Emoce chybí, rebelie přebývá

Když toto hledisko opustíme a soustředíme se výhradně na film, začnou do popředí vystupovat nedostatky. Základní problém tkví v dialozích, scénáři a povrchnosti, která vyplývá v přenosu některých efektních vzorců do světa příběhu.

Komunita, které se zřekla technologického výdobytku, nebo mocná korporace jsou okoukané, ale akceptovatelné žánrové elementy. Když se ale například za stolem v policejní kanceláři objeví v roli nadřízeného Trochinowské Jan Vlasák, aby hlavní hrdinku peskoval za nedostatek trpělivosti, týmového ducha a disciplíny, ocitáme se v průměrné české televizní detektivce. Bod obnovy je rázem stejně obrazově statický, verbálně strojený a myšlenkově stereotypní.

Snímek také trpí nedostatkem divácké emoce. Jinými slovy, hlavní hrdinka s poněkud chladným, bezkrevným výrazem Andrey Mohylové, je nám dost fuk. Co v jejím životě změní výsledek pátrání?

Trochinowská je nositelkou žánrově charakteristické rebelské nálepky, která se ovšem projevuje hlavně tím, že se v některých případech žene do akce, i když nemá objektivně žádný důvod spěchat. Tkví její rebelství v její minulosti, ideologii, poznání světa při kriminální práci? Nevíme, jde prostě asi o její náturu. Jinak ale působí spíše průměrně, a to z hlediska fyzických schopností, detektivního důvtipu i ve svém běžném životě.

Proč se v lesích válí pračky?

Některé elementy ve filmu vzbuzují víc otázek, než by bylo záhodno. Když se například příběh dostane mimo město, vypadá krajina dystopicky. Při honičce v lesích vidíme odhozenou pračku a další odpad. Pozůstatky bojů, migrace nebo civilizace, která mimo moderní metropole kolabuje? Film nedává pořádnou oporu ani k jednomu výkladu.

A tak se nabízejí dva jiné. První: je to pozůstatek nikoli nepokojů, ale starších verzí scénáře, ve kterých se patrně s dystopickými motivy pracovalo mnohem víc.

Druhý: jde o stylistickou figuru, více či méně převzatou ze zahraničních filmů stejného žánru, ať už by šlo o Cestu podle Cormaca McCarthyho, kterou zfilmoval John Hillcoat, nebo Potomky lidí podle P. D. Jamesové, kterých se ujal Alfonso Cuarón. Ať už tak, nebo tak, propojení dystopických rekvizit s celkovou vizí budoucnosti je slabé.

Tvůrci a tvůrkyně Bodu obnovy měli dost silnou vizi solidního žánrového kousku. Chtěli natočit takový film, na jaký se rádi dívají. Dokázali eliminovat lokální rozpočtové limity profesionální produkce, obsadit některé z předních domácích herců a chtějí, aby byl jejich snímek brán vážně.

Kolem základního nápadu se světem, ve kterém je možné se pro případ nepřirozené smrti zálohovat, vytvořili s pomocí hudby a digitálně kompozitních obrazů (především při práci s architekturou, případně grafických elementů à la Minority Report) co možná nejvelkolepější podívanou. Vizionářství společenské, umělecké nebo technologické se ale nekoná a výsledek kolísá mezi televizní detektivkou a designově zvládnutými obrazy.

Sci-fi Bod obnovy mělo českou premiéru na festivalu v Karlových Varech. Kina ho hrají od 21. září 2023.

Pavel Sladký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít