Jak vás napadlo, že se ve vašem filmu potká upjatá porodní asistentka a rozevlátá bohémka?
Martin Provost: Na začátku byl jeden příběh z mého života. Když jsem se narodil, měl jsem vážný zdravotní problém a museli mi vyměnit všechnu krev, abych přežil. Můj otec tenkrát běhal po nemocnicích v celém městě. Narodil jsem se v Bretani – ve městě Rennes. A nemohl nikde sehnat dárce. Rodiče se začali připravovat na to, že nepřežiju. A porodní asistentka, která mi nejdřív pomohla na svět, měla shodou okolností vhodnou krev a narodil jsem se díky ní hned dvakrát. U nás doma to pak kolovalo spíš jako úsměvná historka – až v pozdějším věku mi rodiče řekli, že bych bez té transfúze nepřežil. Tenkrát jsem se snažil tu ženu dohledat, volal jsem do nemocnice, bohužel ale přišli o celý archiv, takže jsem ji nenašel. Je to asi divné, ale tímhle filmem chci hlavně poděkovat všem, kteří pracují jako porodníci, je to moje pocta celé profesi.

Vy jste, paní Frotová, dostala roli porodní asistentky. Musela jste se nějak speciálně školit, abyste na kameru působila autenticky? Ve filmu to není nakašírované, asistujete u opravdových porodů.
Catherine Frotová: Přesně tak, byla jsem tam jako skutečná porodní asistentka – vedle mě mimo záběr samozřejmě byla profesionálka. Ale fyzicky jsem ty ženy musela odrodit já. Samozřejmě jsem před natáčením musela absolvovat výcvik. Je to docela zvláštní zkušenost. A bavilo mě to. Nebylo to jen herectví. Vím, že kdybych teď potkala rodící ženu na ulici a byl by to samozřejmě porod bez komplikací, uměla bych doopravdy pomoct.

Jako první jsem viděla název filmu česky – Polibek od Béatrice. Podle mě to oproti francouzskému originálu trochu posouvá smysl…
CF: To je vlastně pravda…

MP: Původní francouzský název je Sage femme, což znamená porodní asistentka nebo moudrá žena. Takže hlavní postava pomáhá na svět dětem. Takže je vlastně těžké to přeložit nějak věrně, když ve svém jazyce nemáte podobný výraz – pro porodní bábu jako ztělesnění určité moudrosti. V Německu to myslím taky přeložili jako Polibek od Béatrice, protože je to věc, která se na plátně taky objeví. Má to svůj význam, taky mi připadá, že to smysl filmu posouvá, ale tomu prostě někdy neuniknete, lépe to přeložit nejde.

CF: Já si myslím, že je to i záměr, protože Béatrice hraje Catherine Deneuve  – a ta přitáhne diváky po celém světě. Ve francouzštině je název dvojsmyslný. Claire je porodní asistentka, hrozně vnitřně svázaná osobnost. Ve francouzském originále je obsažená i moudrost. Jenže kdo je tu moudrý? Žena, která žije naplno, je radostná, bláznivá, má v sobě lehkost? Nebo její protiklad, moje Claire, která všechno bere smrtelně vážně a je suchar? Moudrost je na obou stranách.

Obsadil jste dvě velké postavy francouzského filmu - napsal jste i scénář. Měl jste jasno už od začátku, koho obsadíte?
MP: Když píšu scénář, tak vždycky potřebuju mít v hlavě konkrétní představu herce nebo herečky. A tady jsem od začátku věděl, že hlavní roli píšu pro Catherine Frot. No a její postava potřebovala úplný protiklad, který ji trochu přivede k životu. Potřeboval jsem dvě suverénní a odlišné herečky. A volba Catherine Deneuve byla jasná. Sešly se protiklady a perfektně to zafungovalo. A můžu vás ujistit, že tyhle dvě Catherine jsou na place spolu, zároveň jsou to úplné protiklady.

A co z pohledu herečky? Neměla jste aspoň občas chuť hrát tu druhou postavu, kterou dostala Catherine Deneuve?
CF: No jasně že měla. Protože s postavou Béatrice je legrace, možná se i trochu líp hrála. Jenže moje postava Claire je důležitá právě proto, že je lidská, obětavá, drží se svého pořádku. Mám pocit, že je v ní trochu z každého z nás, z našich životů. Ty dvě se perfektně doplňují.

Je vidět, že to mezi vámi na place fungovalo, ve filmu se neustále špičkujete – a vypadáte dost spontánně. Měly jste taky prostor na improvizaci? Nebo jste se držely scénáře?
CF: Na improvizaci nedošlo. Ten scénář byl napsaný velmi jasně, obě jsme se s ním sžily. Martin Provost  to napsal tak, že opravdu stačilo hrát. Mě ta role celkem pohltila – a jak říkáte, že tam byla chemie, tak je to pravda, s Catherine Deneuve jsme si padly do oka – stejně jako postavy. Její Béatrice má svoje kouzlo, je hodně výrazná, trochu divná, nezdvořilá. Já jsem naopak až moc vážná, upjatá, věčně rozumná slušňačka. A myslím, že jsme se nakonec ve svých rolích obě našly.

Kateřina Svátková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít