Zátopek byl komunista, který tomu v padesátých letech ještě věřil, myslí si režisér David Ondříček
Producent a režisér David Ondříček čeká na premiéru veřejné produkce svého nového snímku Zátopek celý rok. „Je to věc, kterou jsem nezažil. Je to velmi nepříjemné a už bych to zažít nechtěl. Je samozřejmě lepší film dokončit a uvést. A my ho dnes neuvádíme ani do situace, která by byla naprosto komfortní, to je druhá věc, která mne dost znervózňuje,“ přiznává v pořadu Osobnost Plus.
Při přípravě filmu se režisér Ondříček snažil přijít i na okolnosti, které Zátopka vedly k mnoha selháním. I historici se obávají, aby se z úspěšného sportovce dnes nevytvářela morální ikona.
„Je to pro něj obrovský handicap. Ale taky to bylo typické pro jeho osobnost. On do něčeho šel po hlavě, pak to přehodnotil, pak zas udělal něco opravdu hrdinského a zas to odvolal,“ popisuje režisér.
Na obhajobu sportovce připomíná, že na vrcholu kariéry stál v letech 1948 až 1953, což byly ty nejsložitější roky české historie, ale také doba, kdy se Zátopek jako komunista účastnil nejrůznějších propagandistických akcí.
„A taky je tady ta věc kolem Milady Horákové, která je velice sporná,“ připomíná Ondříček.
V Rudém právu tehdy vyšel článek podepsaný Emilem Zátopkem, v němž je vyjádřen souhlas s přísným potrestáním „zločinců“ v zinscenovaném procesu s Miladou Horákovou a dalšími.
Festival ve Varech zahájí Zátopek. Program nabídne také novinky od Omerzua a Kadrnky
Číst článek
„Bylo to pouhých 17 dní před popravou Horákové. Zátopkovi se později proti tomuto textu ohradili. Pavel Kosatík v knize Emil Běžec píše, že ten článek Zátopek evidentně nepsal, ale podepsán pod ním je.“
Zátopek už o svém podpisu nemluvil
K popravě zrádců v padesátých letech tehdy vyzývali mnozí. „Podepisovaly se souhlasné seznamy s přísným potrestáním Horákové a celé skupiny. Je důležité si uvědomit, že to podepsali v podstatě všichni sportovci ATK, u nás to pravděpodobně podepsal až milion lidí. To jsou ta selhání, které se z našeho dnešního pohledu zdají nepochopitelná, z pohledu té doby už tomu třeba rozumíme víc,“ tvrdí Ondříček.
„Pokud vím, tak Zátopek o tom nikdy nemluvil a Dana Zátopková rázně řekla, že nikdy nic takového nepodepsali,“ odpovídá na otázku, jestli někdy slavný běžec zpětně projevil nějakou sebereflexi.
„Když se na tyto události podíváme s jistými klapkami na očích, tak se dá velice lehce odsoudit. Když to vidíme v širším kontextu, tak můžeme spíš porozumět i době. Já osobně spíš nechápu ty, co jiné nutili, aby takové činy dělali. Na ně trochu zapomínáme, na ty estebáky.“
S medailí proti tankům
Režisér a producent připomíná i média a okolnosti, ve kterých tehdy lidé žili:
„Zátopek pocházel z velmi chudé rodiny v Kopřivnici, jeho otec byl zakládající člen komunistické strany, na stěně jim visel Stalin s Leninem. A média – ta byla naprosto nabita dezinformacemi, když hlásili, že se skupina kolem Milady Horákové jsou američtí agenti. A že usilují o životy spoluobčanů. Jsem naprosto přesvědčený, že v padesátých letech tomu i ten Zátopek opravdu stále věřil. I když je to z našeho pohledu zcela nepochopitelné.“
A to nebylo všechno, protože v roce 1968 zřejmě prozřel a začal se chovat hrdinsky, tvrdí Ondříček:
„Oblékl si uniformu a tu zlatou medaili a začal na Václavském náměstí lidi vyzývat k ozbrojenému odporu. Když jsem se pak Dany ptal, co si myslela, že se pak stane, tak mi řekla, že je zavřou, nebo popraví stejně jako tu Horákovou.“
Nehodnotit, ale neoslavovat
Svůj vzdor proti okupaci Zátopek podle Ondříčka nikdy neodvolal, což se už nedá říct o podpisu 2000 slov či kauzy kolem studeného ohně a upálení Jana Palacha. David Ondříček přiznává, že ve filmu nechce Emila Zátopka ani jeho manželku Danu oslavovat.
„Chtěl jsem ukázat příběh Zátopka takový, jaký byl. To byl můj základní požadavek, když jsem na tomto filmu začal pracovat – a tomu jsem se nikdy nezpronevěřil.“
„Primárně se snažím jeho činy nehodnotit a nedělat žádné závěry. Spíš ukázat, jak to bylo, a dopřát divákovi, aby si závěry udělal sám,“ uzavírá.
Celý rozhovor Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
