Vodní elektrárny v Amazonii: energie čistá jen na oko
Srdce mnohého Brazilce a Paraguayce se dme pýchou při pohledu na společnou vodní elektrárnu Itaipú. Doposud je to největší výrobce obnovitelné energie na světě, těsně soutěžící s čínskými Třemi soutěskami. Přestože zaplavila rozsáhlé území včetně nádherných vodopádů, mnoho ochránců životního prostředí musí zalít naopak spokojeností. Jde o takzvanou čistou energii, která by dokázala pokrýt spotřebu České republiky víc než 1,5krát.
Brazílie se tímto úspěchem uchlácholit nedala. Dostavuje vodní elektrárnu, která má být čtvrtou nejvýkonnější na světě. Jenže tady v Amazonii nejenže trpí původní obyvatelé, ale horší je to i s ekologickým účtováním. Podle kritiků spočívá obnovitelnost tohoto projektu spíš v tom, že obnovil plány někdejší vojenské diktatury. A není to jediný sporný projekt energetiků.
V Amazonii, která drží pětinu světových zásob sladké vody se v současnosti, plánují přes 400 přehrad s vodními elektrárnami. Studie publikovaná čerstvě v časopise Nature přitom tvrdí, že elektrárny mohou být hrozbou pro přírodu a ohrozit tisíce unikátních živočišných a rostlinných druhů.
Podle autorů se totiž vliv jednotlivých projektů posuzuje jen lokálně. Je přitom třeba posuzovat dopad na celý obří systém Amazonky a jejích přítoků. Přehrady podle mezinárodního týmu autorů studie narušují přirozený koloběh sedimentů, které řeky unášejí, a které jsou zdrojem živin pro celý potravní řetězec a významně formují krajinu.
Po výpadku elektrárny zůstala bez proudu celá Paraguay a část Brazílie
Číst článek
Řada studií už upozornila i na jeden obří paradox. Vodní elektrárny mohou být výrazným zdrojem skleníkových plynů. Přehradní nádrže mnohdy dokonce produkují víc metanu a oxidu uhličitého, že jsou škodlivější než elektrárny spalující fosilní palivo. Odborníci Mezinárodního panelu pro klimatické změny to dokonce započítali i do kalkulací emisí skleníkových plynů jednotlivých států.
Brazilský Institut pro výzkum v Amazonii zjistil, že přehrada s vodní elektrárnou Tucuruí vypustí do ovzduší víc skleníkových plynů než 20milionová megalopole São Paulo. A podobně nepříznivý účet bude u mnoha nádrží v Amazonii. Zaplavená hustá tropická vegetace se pod vodou rozkládá a produkuje nejen oxid uhličitý, ale také metan, který má na atmosféru 25krát ničivější účinek.
Výškový profil Amazonie je navíc jiný, než na jaký jsme zvyklí třeba v našich poměrech. Přehrady v Česku přepažují řeky spíše v hlubších údolích. V Amazonii to jsou mělká údolí a zaplavené plochy jsou tak obrovské. V poměru k vyrobené elektřině se jeví zvlášť nevýhodně.
GlobalPost upozornil, že na jednu ze studií Institutu, který je součástí brazilské vlády, odpověděl polostátní stavitel obří elektrárny Belo Monte stroze: Akademické studie nekomentujeme.
Mnozí politici států, na jejichž území se rozkládá Amazonie – v Brazílii, Peru a pak také v Bolívii či v Kolumbii – hýří prohlášeními o tom, jak dbají na životní prostředí. Je podle nich dobré budovat vodní elektrárny, protože jsou zdrojem čisté a obnovitelné energie. Na první pohled by jim člověk snadno přitakal. Na druhý pohled, s nahlédnutím do mnoha studií, už tahle energie zdaleka tak obnovitelná není.
Rok 2024 v české politice. Přehnaná gesta, slabé výsledky a předvolební nervozita
Lukáš Jelínek
Bidenovy milosti. Ať prezident nechá Trumpa útočit
Eduard Freisler
Německo na šikmé ploše
Lída Rakušanová
Katolická tradice jubilejních roků
Martin Horálek