S výraznějším poklesem počtů nakažených i zemřelých v posledních dnech Britové uvítali částečné a postupné uvolňování omezení koronavirového stavu nouze. Zároveň ale také hned začali hledat viníky tvrdého dopadu pandemie.

Komentář Londýn 15:01 22. května 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Britský největší počet úmrtí v Evropě, který se blíží ke 40 tisícům, je mezinárodní ostudou, a proto poslanci a parlamentní výbory, lékaři nebo podnikatelé nyní odsuzují „nelogičnost a nejasnost“ vládních kroků a zkoumají podíl rad vědců, na které ministři najednou svádějí neúspěchy.

Vede je k tomu i propad důvěry obyvatelstva ve vládu z nedávných 72 % na pouhých 47 a nárůst nedůvěry z 21 na 49 %.

Mezi kroky kritizovanými parlamentním výborem pro vědu a techniku pod vedením konzervativce Grega Clarka pak patří zpožděné vyhlášení stavu nouze, vedoucí k nárůstu nákazy, březnové zastavení programu testování obyvatel a katastrofální přenesení nákazy do domovů důchodců během paniky tehdejšího vyprazdňování nemocnic.

Další kritika se týká nedostatku masek a ochranných obleků pro zdravotníky i opatrovníky důchodců a vládní nerozhodnosti ohledně povinného nošení roušek, alespoň v dopravních prostředcích. Vláda ještě zjevně nezná potvrzení jejich zásadní důležitosti hongkongskými vědci.

Národní jednota skončila

Ohroženi se cítí i někteří učitelé a odbory odmítají i částečný návrat do školy k 1. červnu, který je klíčový pro děti ze slabých sociálních skupin bez možností výuky po internetu.

Vládní pozici ještě podle posmutnělého ministra financí Sunaka ztěžuje hrozba bezprecedentní hospodářské krize, krachy podniků a nárůst nezaměstnanosti, nyní dosahující více než dvou milionů osob, pokud nebude stav nouze rychle ukončen.

Další kritika provází nápad 14denní karantény přilétávajících cestujících od července. Šéf aerolinek Ryanair Michael O’Leary to vzhledem k dosavadní absenci letištních zdravotních kontrol právem označil za „idiotismus“.

Situaci vládě ztížilo i představení nového přistěhovaleckého zákona neoblíbenou ministryní vnitra Patelovou ve sněmovně, a to pár dní před parlamentními svatodušními prázdninami, trvajícími až do 2. června. „Tvrdého“ zákona, jak prý si „voliči přáli“ v brexitovém referendu, zdůraznila.

Češka žijící v Británii: Johnsonova vláda v době šíření koronaviru naprosto zklamala, instrukce byly nejasné

Číst článek

Zákon znemožní imigraci nekvalifikovaných osob na nízkých platech, které jsou ale klíčové pro chod zdravotnictví a domovů důchodců – kterým nyní Britové pravidelně ve čtvrtek večer děkují na balkonech a před domy potleskem za hrdinství v boji proti nákaze.

První čtení Patelové prošlo, ale se schvalováním se prý raději nebude spěchat. A to ještě krachují jednání o budoucích vztazích s Evropskou unií a „rychlá“ dohoda s Amerikou se také nerýsuje.

O dalším uvolňování stavu nouze má pak během parlamentních prázdnin rozhodnout bez protestů a interpelací poslanců sám premiér Johnson. Přitom, podle nového šéfa vědecké Královské společnosti sira Adriana Smitha, je klíčové, aby vláda inspirovala transparentním jednáním.

Pro sociology tak vznikla zajímavá situace. Skončila tradiční národní jednota výjimečných situací a začíná hledání viníků pohromy. Nejde než poukázat na paralely vývoje po druhé světové válce, včetně odmítnutí premiéra Churchilla voliči, předtím oslavovaného jako strůjce válečného vítězství. A není vůbec vyloučeno, že to nyní neskončí podobně.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Jůn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít