Strategický trojúhelník USA-Rusko-Čína v roce 2025
Na každém přelomu roku zvýšený zájem odborné i laické veřejnosti celého světa budí vztahy tří velmocí, které tak či onak usilují o co největší vliv na celosvětové dění – Spojených států, Číny a Ruska.
Důležitým datem pro další vývoj těchto tří mocností je přirozeně 20. leden, tedy den inaugurace Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta. Přestože soupeři i spojenci Ameriky začali doslova od prvních hodin po jeho vítězství odhadovat, jak právě Trump změní kurz Washingtonu a jak se bude stavět k řešení nejpodstatnějších světových krizí, k osudu formálních i neformálních paktů ve světě i ke světové ekonomice.
Pro Spojené státy se může stát ne-li definitivní pakt mezi Pekingem a Moskvou, pak přinejmenším jejich „vojensko-politické partnerství bez hranic“, o němž už po celé tři roky trvání války na Ukrajině mluví oba autoritářští prezidenti, jasnou hrozbou.
Vztahy Washingtonu s Moskvou a Pekingem jsou přitom od února 2022 diametrálně odlišné: zatímco s Ruskem je Spojené státy po jeho vpádu na území Ukrajiny zcela zpřetrhaly, pak ve vztahu k Číně se Bidenova administrativa držela zásady „vzdorujeme a zadržujeme, kde je to nutné, domlouváme se, kde je to možné, a spolupracujeme, kde je to důležité“.
Američané musí počítat s tím, že i když rusko-čínské vztahy jsou spletité, sami Rusové si podle názoru řady odborníků po celém světě vybrali Čínu za hlavního zahraničně-politického partnera už někdy koncem 90. let, což Čína kvitovala víceméně s uspokojením: ať si tento spojenec o sobě myslí, co chce, je nesporně mnohem slabší a Peking s Moskvou může zacházet, jak sám uzná za vhodné – především jako s příslovečnou globální benzínovou pumpou, již ovšem používá podle vlastního uvážení. Hlavně tak, aby se Rusku nijak nezavázal.
Moskvě se nelíbí návrh Trumpova týmu na ukončení války na Ukrajině, tvrdí šéf ruské diplomacie Lavrov
Číst článek
Rusové jsou si své pozice slabšího v tomto svazku bezesporu vědomi, ale v současném světě jim víceméně nic jiného nezbývá. Už proto, že jejich svazky s USA už horší snad ani být nemohou.
Třetí vzadu
Tytam jsou časy, kdy se Sovětský svaz mohl Americe postavit coby rovnocenná jaderná skála a tehdejší existenci dvou supervelmocí musel chtě nechtě respektovat celý svět. V tuto chvíli Putin doufá, že plně v tradici moderních vztahů mezi oběma státy je pro Moskvu skoro vždy lepší mít za partnera raději republikánského než demokratického prezidenta USA.
Jak ale upozorňuje známý ruský nezávislý komentátor Konstantin Eggert, Trump rozhodně pro Rusko není žádný Santa-Claus. K čemuž už jen dodejme, že ekonomicky sehrává Rusko v tomto triumvirátu nevyhnutelně roli třetího vzadu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Při zavádění nového učiva nejde o angličtinu nebo chemii, ale o důvěru
Petr Šabata
Sociální bydlení aneb Strašák politiků
Julie Hrstková
Nečekaná změna lídra v obou částech spektra. Proč se tak daří Starostům a Motoristům
Petr Honzejk
Volyň jako překážka na cestě Ukrajiny do Evropy. S tím je třeba něco udělat
Luboš Palata