Válek se totiž svými výroky rozhodl obyvatelstvu České republiky doložit, jak malý společenský problém je u nás levný, dostupný a devastující alkohol.

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: Ministerské válčení Vlastimila Válka

V nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz sice ministr řekl, že by tiché víno, kolem jehož zdanění se vyrojila nečekaná lobbistická a dezinformační aktivita, zdanil hned, ale jen tak mimochodem utrousil: „Jsem si stoprocentně jistý, že mezi zdravím Čechů a spotřební daní na alkohol je nulová souvislost,“ uvedl Válek.

A kritika na sebe, pochopitelně, nenechala dlouho čekat. Jak by také ne. Je to totiž právě Česká republika, která se se závislostí na alkoholu a jeho nadměrnou konzumací dlouhodobě pohybuje na evropské špici. A jsou to právě nemoci, související s pitím alkoholických nápojů, na které se u nás v rámci léčby vynakládají jedny z největších částek.

Společenská přijatelnost pití

Že byl Válkův výrok ve všech ohledech mimo, dokládají téměř všechny světové, a dokonce i české studie. Vyšší zdanění alkoholu označuje za jednu z hlavních strategií boje s alkoholismem Světová zdravotnická organizace.

Dokládá, že právě tento, tedy politický přístup, je nejefektivnější. Funguje mnohem více, než třeba omezení prodeje alkoholu na určité hodiny nebo také umenšení reklamy na tyto výrobky.

K podobným závěrům se došlo i u nás. Česko patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele na světě. Ze zpráv o spotřebě alkoholu v Česku je patrné, že je to právě tento typ závislosti, který Česko nejvíce trápí.

Ročně se u nás spotřebuje 100 až 150 milionů litrů etanolu, což odpovídá 10 až 14,5 litru na jednoho obyvatele – včetně dětí a seniorů. Konzumuje se veškerý alkohol, víno, tvrdé pití, ale nejvíce pivo. Nikde jinde na světě se nevypije na osobu tolik piva jako u nás. Rovněž výskyt nárazového pití alkoholu u nás patří k nejvyšším na světě.

Alkohol patří ve vyspělých zemích včetně České republiky k hlavním příčinám nemocnosti a předčasné úmrtnosti a přispívá ke vzniku více než 200 onemocnění. „Dle dostupných údajů mají osoby nadměrně konzumující alkohol život kratší o cca 7 let,“ píše se také ve zprávě ke Společenským nákladům konzumace alkoholu v ČR z roku 2019.

Navíc: existuje tu, už dlouhodobě, odborný konsenzus, jak nadměrnému pití bránit. A právě zvyšování ceny alkoholu prostřednictvím spotřebních daní a cenové politiky v něm zaujímá hned první místo.

Válek má pravdu v tom, že jeden ze zásadních problémů je i společenská přijatelnost pití. Obecně se to u nás má tak, že ten, kdo víc pije, sám sebe ani za alkoholika nepovažuje. Nadměrné požívání alkoholických nápojů prostě není vnímáno jako závislost, jako něco škodlivého, co má nejen zdravotní, ale například i vztahové a psychické dopady, co je součástí transgeneračních přenosů a často také stojí za rozpady rodin nebo domácím násilím.

K tomu, aby se tento shovívavý přístup k alkoholu u nás změnil, je ale zapotřebí takových ministrů, kteří si uvědomují bazální souvislost mezi zdaněním alkoholu a zdravím obyvatelstva. A takové politiky na odpovědných místech, zdá se, v Česku postrádáme.

Autorka je komentátorka serveru A2larm 

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít