Nedůvěra od třetiny poslaneckého klubu konzervativců je jasným znamením, že významnou část svých lidí nemá Mayová pod kontrolou a nemůže s nimi počítat ani pro klíčové schvalování rozvodové smlouvy s Evropskou unií. Pokud od ní teď nezíská nějaký výrazný ústupek.

Výsledek protimayovské rebelie tak zároveň ukázal, jaký debakl premiérce hrozil v parlamentním hlasování o dohodě s unií a jak prozíravé bylo rozhodnutí ho odložit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Filip Nerad: Mayová politicky přežila. Zatím

Britové pro to používají výraz kick the can, neboli odkopnout plechovku. Přeneseně to znamená odložit problém na později. A k této strategii teď Mayová sáhla. Britští novináři ji ostatně považují za mistryni v odkopávání nepohodlných plechovek co nejdál od sebe.

Raději než ponižující porážku proto zavelela k ústupu a slíbila zajistit záruky pro Británii u nejskloňovanějšího bodu celé dohody – pojistky pro trvale otevřenou severoirskou hranici.

Hlasování odložit co nejdál

Od britských poslanců, kteří jinak po novém vyjednání smlouvy hlasitě volají, se za to dočkala smršti kritiky. A od evropských partnerů dalšího ubezpečení, že znovu otevírat dohodu rozhodně nebudou.

Jenže Mayové šlo hlavně o to koupit si čas. Přežitím hlasování o nedůvěře a pomyslným nakopnutím plechovky s názvem rozhodnutí o brexitové dohodě si ho zajistila minimálně do nového roku. Vše teď záleží na tom, co s unií vyjedná.

Na rozdíl od některých svých ostrovních kolegů premiérka pochopila, že změny v samotné rozlukové smlouvě nezíská a sporná irská pojistka z ní nezmizí. Po sedmadvacítce proto žádá alespoň právně závazné záruky, že toto záložní řešení v podobě celní unie pro celé Spojené království a prvků jednotného trhu pro Severní Irsko v případě spuštění nepotrvá navěky.

Unijní lídři už mají s podobnými zárukami své zkušenosti. Skoro přesně před dvěma roky garantovali nizozemskému premiérovi Marku Ruttemu, že asociační smlouva s Ukrajinou neznamená automatický nárok Kyjeva na členství v unii ani na vojenskou či finanční podporu. Rutte takové závazné garance potřeboval, aby smlouva prošla nizozemským parlamentem poté, co ji Nizozemci odmítli v referendu.

Pozice Mayové se ovšem od tehdejší Rutteho významně liší a premiérka nemůže čekat takovou velkorysost. Unijní strana dává najevo, že je ochotná k brexitové dohodě připojit maximálně vysvětlující text nebo deklaraci, která výklad kontroverzní pojistky upřesní.

Převzato z Plusu

V žádném případě ji to ale nemá měnit a právní váha takového dokumentu nemá převyšovat smlouvu samotnou. Je tedy hodně nejisté, zda takový ústupek bude britským poslancům stačit, aby se jich většina za brexitovou dohodu postavila.

Rozhodovat o ní mají někdy před 21. lednem. Volba tohoto termínu premiérkou není náhodná. Tento den měla vypršet původní lhůta, do kdy měla Mayová parlamentu oznámit co dál, pokud dohoda nebude na stole.

To teď sice už neplatí, premiérce se přesto hodí hlasování odložit co nejdál po Novém roce. Její strategie zjevně sází i na to, že přes Vánoce politické vášně opadnou a vidina blížícího se pádu z útesu v podobě divokého brexitu může část vzdorovitých zákonodárců zviklat. Pokud ne, bude politické přežití Theresy Mayové jen dočasné.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít