Kdo nejvíc pracoval na osvícení v temném roce 2022
Rok 2022 byl rokem s hrozivou kulisou, kterou vytváří agresivní válka Ruska na Ukrajině. A slovem končícího roku je nejspíš slovo „krize“. Ale v Česku byl i rokem dobrých zpráv, takových paprsků světla v temných časech. Lidé projevovali obdivuhodnou solidaritu s ukrajinskými uprchlíky a také s Českým Švýcarskem po požáru, ale nejen to.
„V posledních letech vnímáme, že štědrost a solidarita lidí roste,“ řekla Českému rozhlasu Klára Šplíchalová, ředitelka Fóra dárců, které sdružuje nadace, fondy i firmy. V minulém, covidovém roce vybrali takřka 12 miliard korun, letos očekává Šplíchalová další rekord – objem darů by se mohl oproti loňsku zvýšit asi o dvě až tři miliardy.
Celá země – občané, neziskové organizace i vláda – od prvních minut války podporují napadenou Ukrajinu. Česko přijalo nejvíc uprchlíků v přepočtu na obyvatele a postaralo se o ně. Pomáhá finančně, věcně i vojensky.
V NATO i jako předsednická země EU bylo Česko jedním ze strůjců jednoty všech členů, před válkou nevídané. A společná podpora Ukrajině i společné sankce proti Rusku nejenže posílily Evropu, ale také vyzvedly roli východoevropských zemí, v první řadě Česka a Polska.
Dokonce i spolehlivě proruský Miloš Zeman udělil Řád Bílého lva ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Lidé zůstávají štědří
Česko bylo i v roce 2022 bezpečnou zemí – a to není samozřejmost. Putin vpadl na Ukrajinu a rozpoutal největší válečný konflikt v Evropě od druhé světové války jen čtyři dny po skončení Zimních olympijských her v Pekingu – Ester Ledecká, nejlepší sportovkyně letošního roku, na nich obhájila zlatou medaili v paralelním obřím slalomu na snowboardu.
Česko z rezerv darovalo Ukrajině zdravotnický materiál za 85 milionů. Zásoby ale nedoplnilo
Číst článek
Kdo nevidí žádnou dobrou zprávu v české politice, protože se mu nelíbí liknavý postup vlády při krocení krizí, ani obstrukce opozice ve Sněmovně, ani výsledky říjnových voleb nebo kandidáti ve volbě prezidentské, měl by se podívat na Slovensko, kde po celoročním chaosu padla vláda.
Nebo do Maďarska, které si tak dlouho koledovalo, až přišlo o miliardy z evropských fondů a to bude lidi bolet. A i v takové Británii zažili neuvěřitelné střídání premiérů jako někde na jarmarku.
Když američtí vědci provedli revoluční jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí spotřebovalo, v týmu byl i český fyzik Milan Holec. Evropská komise před pár dny schválila používání průlomového léku proti rakovině prostaty, na jehož vývoji se podílela česká vědkyně Martina Benešová.
A dirigent Jakub Hrůša natolik okouzlil londýnskou Královskou operu, že ho jmenovala svým hudebním ředitelem, jako historicky druhého Čecha – po Rafaelu Kubelíkovi.
Potravinovou sbírku potřebuje čím dál více lidí, chybí hlavně trvanlivé potraviny, tvrdí ředitelka Doušová
Číst článek
Politická myslitelka Hannah Arendtová tvrdí, že i v těch nejtemnějších časech můžeme doufat, že se dobereme jakéhosi osvícení – takového, které nevychází ani tak z teorie a konceptů, jako ze života a díla jednotlivých lidí (jak připomíná Richard J. Bernstein v knize Proč dnes číst Hannah Arendtovou).
Celý rok 2022 byl rokem mnoha jednotlivých lidí, kteří svým životem a vynikajícími činy osvítili temné časy, v nichž žijeme.
Markéta Zemánková z Člověka v tísni k dárcovství v letošním opravdu těžkém roce pro deník Právo řekla: „Inflace má podle našich měření pozoruhodný efekt: lidé posílají vyšší dary a zůstávají štědří.“
To zní jako začátek konce temných časů.
Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo
Slovenští lékaři na barikádách
Kamila Pešeková
Spojené státy v roce 2024, rozvrat tradiční politiky
Jiří Pehe
Stínová flotila pomáhá ruské ekonomice
Libor Dvořák
Hledá se vrah
Iva Pekárková