Situace je vážnější, než se zdá
Že se Babišovo ANO a Okamurova SPD nezúčastnily čtvrteční schůzky s premiérem, je nejen smutné. Je to nezodpovědné. Nejednalo se totiž o nic menšího než o to, zda je podle politických špiček Česká republika schopná ubránit se agresorům a zajistit svým občanům bezpečí. To leží údajně na srdci všem parlamentním stranám. Tím spíš je s podivem, že si dvě z nich nechaly ujít příležitost vysvětlit ostatním, jaké mají priority a proč je prosazují.
Těžko si to vysvětlit jinak, než že před svým příspěvkem k seriózní diskusi o obranyschopnosti státu dávají přednost vidině onoho bezpočtu voličů, kteří jim na podzim odevzdají své hlasy prostě proto, že „chtějí mír“.
Jinými slovy, že je nikdo neobtěžuje s těmi alarmujícími řečmi o agresorovi z Východu, že po nich nechce, aby se uskrovnili, a naopak je dál konejší, že „bude líp“.
Je to zlé...
Ve skutečnosti je ale současná situace vážnější, než se zdá. I kdyby se teď podařilo přimět Putina k podepsání příměří s Ukrajinou, neznamená to ani v nejmenším, že si Evropa může oddechnout.
Až se v Česku bude na podzim při volbách rozhodovat o budoucím směřování republiky, budou se pod názvem „Západ 2025“ konat v Bělorusku, jak to už před časem oznámil Kreml, velké vojenské manévry ruské a běloruské armády.
Bělorusko odděluje od ruské exklávy Kaliningrad vzdušnou čarou jen 65 km dlouhý tzv. Suwalský koridor, což je řídce osídlený pás území na litevsko-polské hranici.
Podle západních vojenských, analytiků by byl právě tento pás země místem, na který by Rusko zaútočilo, kdyby se rozhodlo otestovat Severoatlantickou alianci. Jeho obsazením by totiž ruská vojska přerušila jedinou pozemní cestu mezi Pobaltím a NATO.
24:05
Nebudeme vládě dělat křoví. Ví, s čím nesouhlasíme, schůze k obraně je jen marketing, říká Havlíček
Číst článek
Horká hranice
Z tohoto důvodu střeží vojáci Aliance litevskou hranici už řadu let. Od roku 2017 se na základně v Rukle střídají spolu s Nory, Holanďany nebo Belgičany každých šest měsíců také Češi. A to pod velením německé brigády.
Ta ale zatím není co do počtu úplná: další tři tisíce německých vojáků by ji měly doplnit teprve v roce 2027.
Jsou to problémy tohoto typu, ať už jde o vojenskou sílu nebo o výzbroj evropského křídla NATO, co vzbuzuje v Putinovi chuť pustit se do konfrontace se Severoatlantickou aliancí radši dřív než později. Jakýkoli signál nesoudržnosti ze států EU ho v tom jen utvrdí.
Autorka je dlouholetá komentátorka Rádia Svobodná Evropa a Českého rozhlasu
Babiš, šaškování, tři procenta i prezident
Ondřej Konrád
Rusové tomu říkají chtoň. A je to jejich vývozní artikl
Alexandr Mitrofanov
Sjednotitel Evropy Donald Trump
Jiří Pehe
Muž, který má změnit izraelskou armádu
Jan Fingerland