Tím prvním je hledisko humanitární. A sice že dezertéři, jimž hrozí v totalitním Rusku tvrdé represe včetně desetiletého kriminálu, mají podle mezinárodního práva nárok na azyl z důvodů politického pronásledování.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Leschtina: Nezavírejme oči před riziky masové vlny ruských dezertérů

Tím druhým je hledisko bezpečnostní, podle něhož jakákoliv nekontrolovatelná vlna ruských běženců přináší i neúnosné riziko přílivu špionů ruských tajných služeb, vyškolených pro formování a řízení putinovských pátých kolon a další podvratné akce v západních zemích.

Bezesporu jsou přesvědčivé a podmanivé argumenty obhájců lidskosti a otevřenosti vůči utečencům před povolávacími rozkazy, kteří se nechtějí stát bezmocným nástrojem Putinovy fašistické diktatury.

Měli bychom být schopni vnímat hrůznost a bezvýchodnost situace celých generací, které na vlastní kůži nezažily válku. Ale ta teď vtrhává do jejich příbytků, do dvoupokojových bytů s kuchyní a příslušenstvím, aby z rodinných pospolitostí vyrvala své oběti a hnala je do smrtonosného pekla.

A to nikoliv kvůli obraně napadené vlasti, ale ve jménu zvrhlé dobyvačné agrese, kterou normální selský rozum nedokáže pochopit.

Tenhle humanitární étos je natolik silný, že proti němu se může zdát bezpečnostní riziko průniku agentů už ne pod krytím diplomata, ale dezertéra jako něco druhotného a vlastně akceptovatelného.

Prezident Miloš Zeman se v televizním rozhovoru na CNN Prima News už nechal slyšet, že bychom měli azyl udělovat Rusům úplně stejně jako ukrajinským uprchlíkům. Neboť, jak doslova pravil: „Člověk, který prchá z Ruska, není bezpečnostní riziko.“

Varování

Už jen to, že takhle mluví právě Zeman, by nás mělo varovat. Ještě máme v živé paměti, jak tenhle do předúnorových časů zapřisáhlý putinovec vehementně popíral varování tajných služeb před kremelskými bezpečnostními riziky. Jak se snažil svrhnout ředitele Bezpečnostní informační služby, která byla centrem boje proti kremelské páté koloně řízené z ruské ambasády, nadité Putinovými špiony až po střechu.

Ale jestliže už před letošním únorem Rusko představovalo alarmující bezpečnostní riziko, které se zhmotnilo v teroristickém útoku ve Vrběticích, jak je tomu asi dnes? V době zločinné vyhlazovací války na Ukrajině, kdy už vládci v Kremlu nepokrytě hrozí Kyjevu i demokratickému Západu jadernou apokalypsou?

Žádný evropský stát včetně Česka si nemůže dovolit otevřít brány nekontrolovatelné uprchlické vlně z Ruska, které by Kreml zcela určitě využil k masovému vyslání špionů i vycvičených sabotážníků, schopných teroristických útoků na kritickou infrastrukturu v Evropě, proti nimž byly vrbětické výbuchy pouhou rozcvičkou.

A humanismus? V jeho duchu bychom měli postupovat, pokud by se u nás objevili ruští dezertéři jen v takové míře, kdy bychom je mohli podrobit standardnímu azylovému řízení a důkladnému proklepnutí kontrašpionážními službami. K jakékoliv masovější vlně vymykající se kontrole bychom měli přistupovat jako k nepřijatelnému bezpečnostnímu riziku.

Autor je publicista

Jiří Leschtina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít