A také bylo nepochybné, že Okamura si jen vybírá čas k vyhledání pozice, která bude vstřícnější k ruskému uchvatiteli.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Leschtina: Okamurovské oživení putinovských švábů

A tedy nebylo překvapením, když před středečním zahájením schůze Poslanecké sněmovny Jaroslav Bašta už s Okamurou po boku vyzval vládu, aby přestala posílat ukrajinské armádě zbraně. SPD tak rychle dala vale jednotnému odporu české politické scény proti ruské agresi a vrátila se do místního putinovského polosvěta, v němž se zařadila po bok komunistů.

Bylo by užitečné, abychom si uchovali v paměti, kdy přesně na půdě Poslanecké sněmovny zaznělo okamurovské volání „žádné zbraně pro Ukrajinu“. Že to bylo v době, kdy Rusové zesilovali beztak již nepříčetné bombardování civilistů v obytných částech Kyjeva, Charkova, Mariupolu a dalších měst a kdy se k ukrajinské metropoli přibližoval 60 kilometrů dlouhý konvoj ruské vojenské techniky.

Ale také, kdy se Evropská unie dohodla, že bude půl miliardou eur financovat dodávky protitankových střel a dalších obranných zbraní pro Ukrajinu.

Očista od kremelské špíny

Mělo by nás uvést do střehu i to, jak poslanec Bašta zdůvodňoval odpor proti dodávkám zbraní napadené Ukrajině. „Znamená to přilévání oleje do ohně,“ prohlásil a dodal: „Bereme vážně prohlášení prezidenta Putina, že se nezastaví ani při použití jaderných zbraní.“

Tady už máme co do činění s ještě nebezpečnější a podvratnější strategií okamurovců a dalších článků kremelské páté kolony. Putinovští švábi po prvotním šoku ožívají a zapojují se do Putinovy psychologické války, spočívající v posilování jaderné rétoriky. Vůdce Ruska se tak pokouší vyvolávat strach a paniku, která má v jím nenáviděném demokratickém světě nahlodat a rozložit občanskou podporu přepadené Ukrajině.

Jistě není možné podceňovat jaderné chřestění kremelského diktátora. Koneckonců důsledkem toho, že si vedení Severoatlantické aliance tohle riziko uvědomuje, je neustálé ujišťování, že NATO neplánuje nasazení svých jednotek na Ukrajině, protože by vedlo k přímému střetu aliance s Ruskem.

Povinnost západu

Frustrujícím důsledkem téhle strategie nevměšování pak je to, že v přímém válečném střetu s imperiálním Ruskem se jako první země v poválečné Evropě ocitla osamocená Ukrajina.

Tím spíš je „svatou“ povinností Západu pomáhat Ukrajině tím nejúčinnějším způsobem – vzrůstajícím a neutuchajícím přívalem zbraní a dalšího vojenského materiálu. A je to také nejpádnější odpověď na Putinovo jaderné odstrašování. I tady přece platí železná logika, že jakékoliv zaváhání jen posílí mocenské choutky diktátora.

Pro Českou republiku pak je posílání zbraní ukrajinské armádě nejen morální povinností, ale také blahodárným elixírem. Očistou od nánosu kremelské špíny, kterou na naši zemi nakydal prezident a jeho souvěrci.

Jiří Leschtina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít