Evropa se zase dělí na Západ a Východ. A to v zájmu o očkování
Je to problém, který jsme sice tušili, ale příliš jsme se jím nezabývali. V první polovině tohoto roku celý vyspělý svět řešil otázku, kde co nejrychleji vzít co nejvíce vakcín. A rychle co největší část obyvatel naočkovat proti covidu-19. Teď v polovině léta je vakcín tolik, že se jich některé evropské státy začínají zbavovat. A to včetně České republiky.
Potíž je ale v tom, že se tak děje za situace, kdy zdaleka není, co se týká očkování, takříkajíc hotovo.
Tento problém je všude ve vyspělém západním světě, ale v naší východní části Evropy je výrazně horší než ve většině zemí Evropy západní. Mezi „starými“ a „novými“ členskými státy, nebo chcete-li, mezi Visegrádem a zeměmi jako Rakousko, Španělsko, Německo nebo Itálie se začínají rozvírat vakcinační nůžky.
A jak znovu připomínám, není to nedostatkem vakcín, těch je v zásadě všude v Evropě dost. A Evropská komise mohla ohlásit, že svůj slib, že zajistí do konce prázdnin dostatek vakcín pro celou EU, už nyní splnila.
V Africe lidé dobře vědí, jak očkování pomáhá, u nás vymýšlíme ptákoviny, myslí si politický geograf
Číst článek
Na mapách, které používají pro zobrazení procenta očkovaných lidí odstíny jedné barvy, se tak západní Evropa barví stále sytěji. Zatímco v naší části Evropy zůstávají daleko světlejší odstíny. A v některých částech, jako Bulharsko a Rumunsko, jsou blízko bílé. A aby bylo jasno, ta bílá je v tomto případě barva malé ochrany, a tedy nebezpečí nákazy a smrti na covid-19.
Maďarský propad
To, že se očkování v našich zemích téměř zastavilo, je vidět na dřívějším evropském premiantovi Maďarsku. Tamní vláda ve snaze co nejrychleji naočkovat vsadila na neschválené a problematické vakcíny – ruský Sputnik a vakcíny z Číny. Dnes už je Maďarsko z premianta hluboko v peletonu.
A podle světově uznávané statistiky univerzity v Oxfordu se tak očkování téměř zastavilo, a to na necelých 59 procentech populace. Pro srovnání Dánsko je na 73,5 procentech, Belgie, Španělsko nebo Portugalsko mají přes 70 procent, Německo i Francie přes 60 procent populace, která obdržela aspoň jednu dávku očkování.
Pokud jde o Visegrád, je na tom Maďarsko ale stále ještě nejlépe. Česko má přes 53 procent, Polsko 48 a Slovensko dokonce jen 42 procent. Katastrofální situace je v Rumunsku, kde má alespoň jednu dávku jen 26 procent, a úplně nejhorší je to v Bulharsku, které je jen na 15 procentech.
Přes veškerou snahu Evropské unie se tak kontinent v očkování proti covidu opět rozděluje. A to může přinést do budoucna obrovské potíže. Včetně nemožnosti velké části obyvatel východu EU cestovat na Západ. A může to přinést i opětovné uzavírání hranic.
Unie ale udělala, co mohla. Domácí úkol v přesvědčování obyvatel, aby se nechali očkovat, však musí členské státy odpracovat samy. Včetně té naší České republiky.
Autor je komentátor Deníku
Na koleně, za pochodu ani před volbami se reformy dělat nedají
Lukáš Jelínek
Terorismus se (asi) vrací do Ruska
Jan Fingerland
Obchod s chudobou není tajemstvím. Řešit ho žádná vláda nechce
Julie Hrstková
Končící školní rok byl ve znamení tahanic o peníze a neplnění vládních slibů
Petr Šabata