Ve srovnání s první přímou volbou prezidenta před pěti lety má Zeman jiného soupeře a volí se v jiné atmosféře. Zeman minule profitoval z toho, že značná část veřejnosti byla alergická na Karla Schwarzenberga.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Tentokrát Jiří Drahoš profituje z toho, že značná část veřejnosti je alergická na Miloše Zemana.

Pokud jde o atmosféru, volbu ovlivní témata migrace, obavy z islámu, vztahu k Bruselu. Velmi zjednodušeně půjde ve druhém kole o to, zda mezi voliči převáží znechucení Zemanem anebo strach z toho, že zemi zaplaví Bruselem vnucení migranti.

Buďto převáží názor, že prezident nemá vyčnívat a má se držet při zdi, anebo naopak názor, že ho má být slyšet a má umět bouchnout do stolu.

Touha po změně

Příští dva týdny ukážou, v jaké je Miloš Zeman kondici, zda se mu podaří přesvědčit voliče, že má co nabídnout a že je stále k užitku. Především se ale uvidí, jak silná je ve společnosti touha po změně, tedy zda veřejnost neomrzeli silní prezidenti.

Silným kandidátem je Jiří Drahoš proto, že vzbuzuje naději, že by mohl být slabým prezidentem: korektním, zdvořilým, slušným, nenápadným. Prezidentem, na kterém není co kritizovat.

Pokud jde o rozdělení společnosti, volbou prezidenta nepomine. Vyhraje-li ale Jiří Drahoš, bude to rozdělení méně patrné, neboť stoupenci Miloše Zemana jsou méně slyšet, než jeho odpůrci a Jiří Drahoš je typem rozvážného, opatrného „slušňáka“, který nevzbuzuje emoce, natož averzi.

To nejdůležitější na probíhající volbě prezidenta ale je, že nemůže dopadnout špatně, neboť si prezidenta volíme my, občané, osobně.

Ivan Hoffman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít